Všechno vlastně už někdy někde bylo: drogová mafie, zarytý policista, jeho informátor z řad dealerů, který se octne mezi dvěma mlýnskými kameny, utajený zrádce ve vyšetřovacím týmu.
Ale způsob, jakým příběh z vietnamsko-českého podsvětí vyprávějí Zrádci, se běžným tuzemským kriminálkám vymyká. Režisér Viktor Tauš po Vodníkovi znovu prokazuje, že ustálené televizní zvyklosti překračuje s radostí bezmála pokušitelskou.
Scénář Zrádců napsal Miro Šifra, který si v daném žánru udělal jméno už Rédlem, z Vodníka si režisér přivedl kameramana Martina Doubu, jehož zneklidňující snímání k Taušově filmové stylizaci přesně sedí. Dokonce i herci si v ní počínají vesměs s překvapivou lehkostí, třebaže v úvodní části jako by se „ti druzí“ přesouvali na místa hlavních aktérů.
Cyrila Dobrého v roli udavačského dealera tak občas zastiňuje Miloslav Pecháček coby jeho bezstarostný kumpán, vytvářející novou generační verzi mimoňské figurky Jiřího Macháčka ze Samotářů, a Lenku Krobotovou, jejíž policejní „kancelářská myš“ se pro postavu Dobrého stane jedinou nadějí, zas v roli jejího manžela David Novotný.
Pomyslnou zlatou medaili pak v prologu vybojuje Václav Neužil, jehož chorobný fanatik spravedlnosti bez ohledu na pravidla je děsivý a uhrančivý zároveň; posedlý poslední kovboj, po němž se bude stýskat.
Klíčovou odlišnost pátrání po tajné výrobně pervitinu však nepřinášejí ani herci, ani přiznaný náskok moderních gangů před dýchavičným zákonem, nýbrž režijní metoda spojující obraznost s odstupem.
Cyril Dobrý zastává současně post komentátora, který s cynickým výsměchem do kamery vykládá, že „drogy jsou náš národní poklad, jen místo nás na něm dřou Vietnamci“, či vesele oceňuje bezděčnou pomoc „státního podniku Česká pošta“ při distribuci narkotik.
Zcizovacích prvků se někdy nakupí příliš, nicméně podporují promyšlenou práci s kontrasty, ať výrostci v luxusním autě poslouchají rap a postarší policista Olympic, nebo se z porady drogové centrály v pobořeném kostele přejde do milionářského bytu, kde se mladíci pohybují jako v reklamě z vysněného ráje.
Coby dějová rozbuška je úvodní díl Zrádců poněkud protahovaný, nicméně obrazově pestrý a dokonce občasná klišé dokáže vzápětí vykoupit: postavy floutkových sedřených, poctivých rodičů třeba kouzelnou scénou s ozvěnou dávné nevinnosti, dětské hry na zabíjení zase autentickým humorem.
ZrádciČesko / Polsko, 2020, 6 h 53 min (Minutáž: 66–70 min) Režie: Viktor Tauš, Matěj Chlupáček Scénář: Miro Šifra Hrají: Cyril Dobrý, Lenka Krobotová, Miloslav Pecháček, Martin Havelka, Hoang Anh Doan, David Novotný, Igor Bareš, Magdaléna Borová, Anežka Novotná, Petr Franěk, Rostislav Novák ml., Václav Neužil ml., Duy Anh Tran, Eliška Křenková, Robert Mikluš, Eva Elsnerová, Milan Enčev, Radovan Klučka a další Kinobox: 72 % IMDb: 7.8 |
Do sledovací akce ve finále pak první epizoda Zrádců vstupuje s náladou westernu na pustých okresních silnicích, u zapadlé čerpací stanice už by se ospale dusné napětí dalo krájet a česko-polská pohraniční vzájemnost, v jiných krimiseriálech zpravidla vtělená do zdvořilých kancelářských debat, se tady vybije v kouzelné výměně dvojjazyčných nadávek.
Jistěže musí následovat tradiční zlom, kdy se plán zvrtne a rutinní výjezd promění v drama, ale to už prostě k žánru patří – stejně jako fakt, že se tu takřka nikomu nedá stoprocentně fandit.
Ovšem po stránce řemesla si Zrádci připsali vskutku výjimečný start. Kéž by jim příslib vydržel i v následujících dílech, klidně i za tu cenu, že naopak u obrazovky nevydrží pár konzervativnějších diváků.
