Godla si hostování u sousedů zopakoval po žánrově blízkém Invalidovi, znovu se jeho dobromyslný hrdina pohybuje na hraně zákona, tentokrát coby společník dvou policistů ve stylu Prohnilých, kteří vyrazí na loupež do titulního sídla právě ve chvíli, kdy se tam nachází trojice mužů spojených s majitelkou.
Jejich velitele hraje Nebřenský a dotyčnou dámu, o niž se dva z návštěvníků domu perou, představuje Vagnerová, jejíž role má však spíše charakter ozdobného štěku v úvodu a ve finále.
Těžiště zábavy se odehrává právě ve vile; rovnou dvě z postav se ohánějí „papíry z blázince“, kam popravdě patří všichni, ale v duchu přestylizované nadsázky balkánského typu se to ztratí.
Originální nápad tvoří těsné sousedství ambasád, jejichž osazenstvo koření situační frašku v daném prostoru, připomínající některým divákům americkou klasiku Sám doma.
Nápaditě se tu zachází s rekvizitami od mučení proudem přes souboj s trezorem po suvenýry ze safari a známý model občas naruší nečekaná změna, třeba s netradičním využitím nafukovací panny.
Množstvím náhod a planých řečí sice Villa Lucia zprvu unavuje, ovšem když se dostane do obrátek, dá se mluvit o překvapivě vydatné akční podívané, počínaje akrobacií na střechách a konče bondovskou honičkou s laserovými puškami, výbuchy, plameny a krkolomnou jízdou po dvou kolech.
Střídají se výjevy opravdu vtipné, pouze potrhlé a naprosto nesmyslné, každé vážnější slovo skoro zabolí a ztřeštěnost stojí vysoko nad obsahem. Nicméně v žánru crazy je Villa Lucia alespoň upřímnější, hravější, intenzivnější a daleko odvázanější než české komedie.