RECENZE: Třetí Iron Man může sloužit jako vzor letní zábavy

Sebeironie je nejúčinnější zbraní, jakou se může komiksový hrdina ohánět. Robert Downey jr. jí vládne parádně a Ben Kingsley jakbysmet.

Láme rekordy, a navíc oprávněně. Při víkendovém startu ve čtyřiceti zemích utržil Iron Man 3 skoro dvě stě milionů dolarů, více než loni o prvním víkendu jeho komiksoví kolegové Avengers. Coby předskokan oddechové letní sezony dává vzorný příklad, jak má nenáročná, ale vkusná a inteligentní zábava vypadat.

Iron Man 3

70 %

Režie: Shane Black

Hrají: Robert Downey jr., Gwyneth Paltrowová, Ben Kingsley

USA, 2013, 129 minut, titulky

Kinobox: 80 %

IMDb: 7.1

Shazuje a shazuje

Po příjemném překvapení prvního dílu šla "dvojka" s body dolů, až třetí Iron Man se znovu vznesl výš: nikoli na oblacích dýmu z výbušné akce, nýbrž na křídlech vtipu. Komiksový superhrdina, který se bere vážně, páchá sebevraždu. Sebeironie je nejúčinnější zbraní, jakou se může ohánět; představitel "železného muže" Robert Downey jr. jí vládne vskutku parádně.

Shazuje všechno a všechny, hlavně sebe. Shodí hned úvodní osobní monolog. Shodí vánoční sentiment. Shodí šablony příběhů o terorismu: "Žádná politika, jen stará dobrá pomsta." Dokonce i v milostném vyznání najde odstín odstupu - což si lze konečně vychutnat v originále, s osobitou jízlivostí hercova hlasu. Iron Man 3 totiž chválabohu narušil zvyklost, podle níž se formát 3D pojí s dabingem, který prostorovou iluzi leckdy sráží na zem. Ne že by se film stavějící víc na humoru než na akci neobešel bez trojrozměrné podoby vůbec, nicméně pár scén, zejména hromadný volný pád s řetězovou reakcí, posiluje ve 3D svou působivost.

Výstřednímu vynálezci také sluší, podobně jako Indianu Jonesovi či Bruci Willisovi ve Smrtonosné pasti, mezigenerační rýpání. Protřelost, se kterou zkusí školák citové vydírání, a cynický nadhled, jímž ho Iron Man zažene, patří k nejzábavnějším okamžikům filmu.

Stejně jako báječná herecká etuda, kterou Ben Kingsley předvádí vlastně v dvojroli, coby exotický terorista i neškodný stařík v jedné osobě. Zároveň však právě jeho motiv odkazuje k závažnějším podtónům snímku, k zjednodušeným představám a vzorcům novodobého zla, které přitom může být úplně jiné a rafinovanější.

Trochu hypochondr

Jiný vážnější moment zosobňují hrdinovy úzkostné stavy - Jsem Iron Man, mám všechno, zachraňuji svět, tak proč nemůžu spát?! Přidávají mu na lidské zranitelnosti, ale rozhodně nevedou do slzavého údolí, naopak ani jim nechybí nádech posměšné hypochondrie.

Člověk skoro zapomene na vyprázdněnou zápletku, kterak zlosyn pasoucí po prezidentské moci a hrdinově skalpu promění půl Ameriky v kůlničku na dříví. Ale tvůrci dobře vědí, že rozesmátý divák se dírami v logice nezdržuje.