RECENZE: Hopkins povyšuje Obřad na pochoutku z lahůdkářství

Špatná zpráva: thrilleru Obřad líčícímu skutečný příběh novodobého vymítače ďábla a jeho učně chybí silnější, originálnější obsah. Že se to prý vážně stalo, filmu nestačí. Lepší zpráva: navzdory tématu tu nejde o laciné béčkové strašení, Obřad si dlouho udržuje věcný odstup a promyšlený výtvarný styl.

Nejlepší zpráva nakonec: sir Anthony Hopkins v hlavní roli mistra vymítače, jenž se nakonec sám stane předmětem vymítání, posouvá výsledný zážitek z bufetu do lahůdkářství. Dá se shrnout následovně: nejprve Hopkins, pak dlouho nic, až poté Obřad.

Obřad

60 %

Itálie, USA, Maďarsko / 2011 / 109 min.

Režie: Mikael Hafström

Hrají: Anthony Hopkins, Colin O’Donoghue, Alice Bragaová.

Kinobox: 63 %

IMDb: 6.0

Ne že by se režisér Mikael Hafström dal přehlédnout. Počínaje titulky s příznačným nápadem, písmeny T ve tvaru kříže, a konče podobou Říma bez turistických ozdob si hlídá obrazovou kulturu.

Vychází mu také věcný úvod s moderním hrdinou - mladíkem z amerického Zapadákova, jenž utíká od rodinné pohřebnické firmy do polidštěného kněžského semináře, kde se hrají počítačové hry, aniž si je jist svou vírou – než jím otřese důmyslně nasnímaný osudový okamžik.

Přesto si přirozené generační pochybnosti jeho představitel Colin O’Donoghue veze i na vymítačské kurzy do Říma, kde potká velmi nevšední Alici Bragu v bohužel velmi všední roli novinářky. A hlavně svého učitele čili Hopkinse.

S takřka vědeckou církevní výukou včetně moderní techniky kontrastuje již zašlý domek nad městem obležený kočkami, z nějž se vynoří Hopkinsův kněz – od první vteřiny kouzelný.

Prozaický, lehce uštěpačný, k „pacientům“ vlídný a vzápětí příkrý. Střídá polohy, jazyky, sílu i intonaci hlasu a do překřikování při vymítačském rituálu, v podstatě terapii s obřím fyzickým nasazením, zasadí sladkou mezihru s mobilem – jako by si chirurg vyřídil telefon při operaci. Zkrátka osobnost.

Znepokojivou náladu a nejednoznačnost vrtající hlavou i ateistovi bohužel v druhé půli narušují pokleslé hororové rekvizity od žab po stopy kopyt ve sněhu; vymítačské metody se už jen opakují a zápletka směřuje k tradiční výměně rolí mezi mistrem a žákem.

Ovšem v ní se Hopkins vyloženě vyžívá: coby posedlý kacíř rozpoutá skvostné představení, kdy mu z každého oka provokativně vykukuje tisíc čertů či jeden cynicky pobavený pokušitel kanibal Hannibal.

Obřad není zrovna zázrak, spíš slušný thriller s podmanivou náladou a zajímavou, ač trochu akademickou disputací. Ale Hopkins mu deset procent přidá levou rukou.

Hopkins osobně

Je Anthony Hopkins stejný na plátně i v civilu? A jak důležité jsou pro něj filmy? A co dělá, když zrovna netočí? Redaktorka iDNES.cz s oscarovým hercem mluvila, v pondělí přineseme rozhovor.