RECENZE: Filmová kněžna Grace je jenom nudná cudná Angelika

Nicole Kidmanová coby monacká kněžna se vznosně nosí a Tim Roth v roli jejího muže sladce vzteká, ale hrají v učesané telenovele.

Slavná herečka v roli své slavné předchůdkyně slavně zahajovala nedávný festival v Cannes. Jenže tím veškerá sláva končí, snímek Grace, kněžna monacká, který právě vstupuje do našich kin, dopadl velice neslavně. Shodou náhod přesně tak, jak prorokuje název jeho produkční firmy - Stone Angels neboli kamenní andělé.

Grace, kněžna monacká

40 %

Francie, USA, Belgie, Itálie, 103 min, titulky

Režie: Olivier Dahan

Hrají: Nicole Kidman, Tim Roth, Milo Ventimiglia

Hollywoodská hvězda Grace Kellyová pár let po sňatku s monackým vládcem Rainierem III. totiž v pojetí francouzského režiséra Oliviera Dahana skutečně připomíná andělskou bytost vtesanou do mramorového pomníku. Stýská se jí po filmování; manžel ji okřikuje, ať se neplete do politiky náležející mužům, že už není v Americe; marně usiluje o přestavbu sirotčince, protože peníze z charity spolkne bál. Zkrátka tvůrci zvolili tu nejotravnější výchozí charakteristiku: svatá bojovnice ve zlaté kleci.

Aby šlechetnosti nebylo málo, moudrý kněz lítostivou hrdinku naučí, jak přijmout novou roli manželky, matky a ochránkyně země. Tudíž při daňové krizi hrozící invazí Francie do Monaka donese vojákům na hranicích svačinku, jako Mata Hari odhalí zrádce v palácové rodině a před státníky na dobročinné akci pronese typicky oscarový, tedy plamenně dojemný projev o lásce, vlasti a míru; potlesk.

V roli dychtivé naivky nemůže Kidmanová víc než se vznosně nosit a sterilně trpět. Tim Roth má výhodu domáckých výbuchů vzteku, jako by si chtěl vynahradit, že v politických debatách o "třetím pilíři" - ano, už tehdy - ho rejdař Onassis skoro nepustí ke slovu. Také urážku cti své manželky ztrestá chlapským políčkem rázně jako hrabě de Peyrac, ale Rainierova americká Angelika je neskutečně nudná a cudná. "Proč je všechno tak složité, proč Rainier miluje jen můj obraz, proč mi nikdo nerozumí," noří se filmová Grace do psychoanalýzy telenovel. A když se vrhne do lekcí dvorského protokolu, člověku se zasteskne po obdobné, leč stokrát zábavnější převýchově v Deníku princezny.

Kniha nebo film?

Je kniha lepší jak film? Podívejte se na ukázku knihy na Knihy.iDNES.cz.

Varování pro našince

K dobru lze Grace, kněžně monacké připsat pouze vnější pohlednost. Tedy přehlídku kostýmů, malebné scenerie, zdobný majestát společenských akcí. Plus defilé skutečných postav doby od režiséra Alfreda Hitchcocka po pěvkyni Marii Callasovou, i když třeba způsob, jímž si Robert McNamara a Charles de Gaulle vyřídí americko-francouzské účty, hraničí s úpravou dějepisu pro mateřské školy.

Ale naši filmaři alespoň najdou v Dahanově ulepené Grace užitečné varování, jak se to dělat nemá; pro případ, že by sáhli po jiném, tuzemském osudu herečky proměněné v první dámu.

Kněžna a král hrůzy. Jak Grace potkala Hitchcocka