RECENZE Otcové a dcery: Slavný Gladiátor, tatík Crowe, se svíjí v záchvatech

Oscarový Russell Crowe se přehrává do tatíkovských rolí. Zjara v Cestě naděje hledal jeho hrdina ztracené syny, nyní coby ovdovělý spisovatel ve filmu Otcové a dcery vychovává holčičku.

Z filmu Otcové a dcery (Russell Crowe)

Představitel slavného Gladiátora si zřejmě všiml, že se herecké Oscary sbírají za role nemocných. Naposled Julianne Mooreová vyhrála v úloze bojovnice s alzheimerem a Eddie Redmayne díky postavě ochrnutého fyzika Hawkinga.

Tudíž Crowe ve filmu Otcové a dcery, který natočil italský režisér Gabriele Muccino, představuje známého spisovatele stíhaného výčitkami svědomí za smrt manželky, tvůrčí krizí a psychotickými záchvaty.

Okatá vztahová konstrukce

Na Oscara to však nevypadá, třebaže Crowe trpí ukázkově, od nezvladatelného třasu ruky při autogramiádě až po chvíle, kdy se jeho hrdina svíjí v ústraní více než nemocí vyděšen obavou, že bude muset péči o dcerku znovu přenechat příbuzným své mrtvé manželky.

Otcové a dcery

50 %

USA/Itálie, 2015, 116 min.

režie Gabriele Muccino,

hrají Russell Crowe, Diane Krugerová, Amanda Seyfriedová

Kinobox: 70 %

IMDb: 7.0

Oscarovým ambicím totiž snímek uhýbá svým melodramatickým pojetím a citovým vyděračstvím, které nepokrytě vrství ze starých fotografií a slz, loučení, slz, vítání, slz, vzpomínání, hysterie a znovu slz.

Navíc v několik časových rovinách, takže dávné trauma plavé holčičky s sebou vleče do dospělosti nynější studentka psychologie, která se chce ve své profesi věnovat právě léčbě duší malých holčiček.

Sama však rovněž chodí na psychoterapii, kde se zpovídá z prázdnoty známostí na jednu noc, než potká toho pravého – a světe, div se, dotyčný mladík je ctitelem právě děl jejího otce, také zkouší psát a chce se mu podobat.

V natolik okaté vztahové konstrukci, která ještě těží ze šablony rozervaných umělců, příliš nezmůže ani hvězdné obsazení, kam vedle Crowa, jenž ve svém kdysi hrdinném projevu poslední dobou docela mile tatíkovatí, patří Amanda Seyfriedová coby jeho dcera, Diane Krugerová jako zhrzená švagrová či Aaron Paul v roli dceřina přítele.

Na jedno použití

Průhledně budovaná scenáristická prvotina Brada Desche by se hodila, pokud vůbec, spíše na obrazovku, z níž srdceryvnost hojivých návratů k rozklíženým rodinným vazbám tolik neprýští jako z velkého plátna.

Z filmu Otcové a dcery (Kylie Rogers, Russell Crowe)

Režisér Muccino je však na podobné látky specialistou, ve filmu Štěstí na dosah vedl bezdomoveckými cestami Willa Smitha coby otce samoživitele malého synka, načež s týmž hercem natočil Sedm životů, příběh o šíření dobra skrze ženu s nemocným srdcem.

Vedle obou „smithovských“ melodramat se Otcové a dcery stávají vlastně docela uměřeným kusem, byť na jedno použití, protože jejich jímavá předvídatelnost více zhlédnutí nedovolí.

Nemluvě o zvýšené spotřebě kapesníků, kterou ctitelé snímku v internetových komentářích zdůrazňují jako přednost. A recenzentům Crowe ústy svého hrdiny vzkazuje, že nechápe, k čemu Bůh stvořil zrovna kritiky a šváby.