Nelehký život žen v komunitě ortodoxních Židů

Režisér Amos Gitai patří mezi nejúspěšnější izraelské filmaře, jeho snímky soutěžily na filmových festivalech v Cannes, Benátkách a Berlíně. Jeho nejnovější film Kadosh byl s velkým ohlasem uveden na MFF v Cannes. Milostné drama přibližuje nelehké postavení žen ve společnosti ortodoxních Židů. "Soudím, že velikým rozporem židovské komunity, a nejen té krajně ortodoxní, je postavení ženy. Ta je vnímána pouze jako stroj na rozmnožování," dodává Gitai.
Premiéra: 12. října 2000

Příběh snímku Kadosh se odehrává ve čtvrti Mea Shearim, ležící v srdci Jeruzaléma. V ní přežívá nelehký a patriarchální svět chasidů, krajně ortodoxní židovské sekty. Ženy jsou tu majetkem svých manželů. Nemají žádnou svobodu, posvátné texty Tóry jsou jim zapovězeny a mají jediný úkol: plodit děti, zvláště pak syny. Jejich manželé se zatím věnují celodennímu studiu Tóry.

O osudech ortodoxních Židů ve čtvrti Mea Shearim rozhoduje s boží prozřetelností a rozhodností místní rabín. Je mu jedno, že manželé Rivka a Meir se milují - protože během deseti let svého manželství nepočali dítě, měl by se Meir oženit s jinou dívkou a zplodit syna.

Kadosh
Francie, Izrael; 1999

Režie: Amos Gitai

Scénář: Amos Gitai, Eliette Abecassisová

Kamera: Renato Berta

Hudba: Philippe Eidel

Hrají: Yaël Abecassisová, Meital Barda, Yoram Hattab, Sami Hori ad.

Délka: 110 min

Žánr: milostné drama

Premiéra: 12. října 2000

Ani Malka, sestra Rivky, nemá na růžích ustláno. Miluje sympatického Yaakova, který je ovšem kvůli službě v armádě vykázán z komunity. Podle rabínova nekompromisního rozhodnutí by si měla Malka vzít "vzorného věřícího" Yossefa. Sestry tak stojí před osudovým rozhodnutím. Podřídí se rabínovi a tím i tisíciletým židovským tradicím, nebo vezmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou?

Spíše dokument než melodrama

Kadosh je hebrejský výraz pro posvátný, svatý; stejnojmenný izraelsko-francouzský film konfrontuje pravidla ortodoxních Židů z izolované čtvrti uvnitř současného Jeruzaléma s právem na lásku. Pár kroků od rušných ulic nabitých auty a reklamou se dívka na rabínův příkaz vzdá svého milého a provdá se za nemilovaného muže - fanatika víry. Její sestra se naopak ze šťastného, ale bezdětného svazku nechá vyhnat, aby se její manžel pokoušel o syna s jinou - třebaže ví, že je neplodný.

Pro moderní ženu je taková poddajnost nepředstavitelná a nádech vzpoury hrdinek, jakkoli prý Kadosh ortodoxní Židy pobouřil, jí může připadat směšně nedostatečný. Na tenhle film je ovšem nutné se dívat jako na svébytný dokument o obřadech, zvycích a životním stylu, jimž je podřízen i zvláštní rytmus vyprávění. Ráno mužů začíná modlitebním rituálem, při němž děkují, že nebyli stvořeni jako ženy; v modlitbách, respektive studiem tóry a debatami, pak tráví celý den. Zatím cudně zahalené manželky pracují, živí rodinu, pečují o děti a v noci poslušně čekají na často jen mechanický sex bez rozkoše; nejsou-li právě "nečisté".

Tok těch ustálených dní jako by přejímal i režisérův jazyk: kamera pozvolna sleduje muže přecházející stále dokola při diskusi o víře v jediném dlouhém záběru, ženy v obrazech rámovaných věčným přítmím tiše posedávají s rukama v klíně a očima upřenýma kamsi mimo prostor a čas. V odtažitém, smířeně chladném poklidu, jenž zejména mladé evropské divačky musí provokovat, také skrývá Kadosh svou nejúčinnější zbraň, neboť metoda se tu překrývá s náladou příběhu. Je to vzdálený, neuchopitelný, ale i podmanivý svět. A v té iracionální tónině je film také zajímavější než ve chvíli, kdy hrdinky dají nahlédnout do svých ložnic a začnou se ptát na věci sexu jako školačky.

Z filmu Kadosh.

Z filmu Kadosh.

Z filmu Kadosh.

Z filmu Kadosh.

Z filmu Kadosh.