O své generaci, dnešních skorotřicátnících, hovoří Lenny, občanským jménem Lenka Filipová mladší jako o „citlivé až přecitlivělé, avšak schopné o emocích mluvit“. „A možná jsme občas trochu zhýčkaní a bereme si věci příliš osobně,“ dodává.
Na otázku, nakolik musí muzikant, když připravuje novou desku, brát v potaz, co je právě v hudbě trendem, Lenny odpovídá: „I když je hudba emoční a krásná disciplína, musíte se zabývat i hudebním byznysem, pokud chcete něco dokázat. Zní to asi hrozně, ale muzika je taky produkt,“ míní. Ideální podle zpěvačky je, „když se podaří udělat něco, na co jsem pyšná, co zapadá do dané doby a nemusela jsem kvůli tomu dělat kompromisy mezi tím, jaká jsem a co letí“.
 |
Za svou první desku Hearts Lenny posbírala celkem čtyři hudební ceny Anděl. Během ceremoniálu tehdy ukázala před publikem prostředníček mířený na všechny, kteří jí stáli v cestě. Dnes už by to neudělala, zamýšlí se.
„Ale asi bych si to představovala v hlavě… Musím přiznat, že jsem to tehdy prostě tak cítila a nezlobím se za to na sebe. Neměnila bych,“ hodnotí. Po třech vydaných deskách vnímá Lenny v pracovním prostředí mnohem větší respekt. „Některé věci se zlepšily. Hlavně komunikace. Už vím, že si můžu v klidu dovolit říct, že něco nechci, ale samozřejmě to není jednoduché,“ prozrazuje.
S genderovou nerovností v hudební branži se Lenny ve výraznější míře nesetkala.
„Naštěstí nemám tu zkušenost jako mnohé kolegyně. Nikdy se mě netýkalo fyzické obtěžování, ale jednu zkušenost ze soukromé akce, ze které jsem byla dost překvapená, mám. A paradoxně šlo o ženu. Paní se mě zeptala před koncertem, co budu mít na sobě. Že bude na místě přítomnost devadesát procent mužů a že se podle toho mám obléknout. Tak jsem jí samozřejmě řekla, že si vezmu kalhoty. Očekávání však asi byla minisukně, něco k potěšení zraku pánů… Vyznělo to opravdu příšerně. Úplně podryla tu ženskou sounáležitost,“ popisuje.
„A neříkám, že se nesetkám občas na festivalu s nějakým opilcem, který má tendenci si něco dovolit, ale já mám přirozeně schopnost se ozvat anebo prostě vyzařuju něco, že člověk ani nemá chuť to na mě zkoušet,“ dodává.
Počkat na správný čas
Heartbreak Culture vychází kromě CD také jako LP. „Podle předobjednávek teď můžu říct, že LP zcela válcují CD,“ odhaluje zpěvačka. Ve formátu alba, seč o fyzické nosiče klesá zájem, stále vidí význam. „Album má koncepci a drží ten projekt. Odráží se od něj další věci,“ vysvětluje, proč by od něj nerada upouštěla.
Na písni Lithium, která je taktéž na nové desce, spolupracovala Lenny s hudebníkem Mikem Shinodou, který se proslavil v kapele Linkin Park. „Je příjemné, že Mike je člověk, se kterým se dá zůstat v přátelském kontaktu... A není to spolupráce, kdy bychom vzali velkou sumu peněz a přemlouvali ho, jen abychom měli odškrtnutou spolupráci s velkým producentem, jak se to tu někdy děje,“ přibližuje.
V listopadu Lenny čeká vlastní dvakrát odkládaná show v O2 Universum. „Koncert se musel překopat. Měl být původně k předchozímu albu,“ přibližuje Lenny. Na koncert v O2 aréně, který je pro mnohé české muzikanty metou, nespěchá. „Myslím, že je zdravé jít postupně. Znám spoustu interpretů, kteří vystřelili zničehonic, sáhli po nejvyšší metě a nedopadlo to. Není to zdravé a s člověkem to zamete. Počkám si na správný čas.“
