Tou nejjistější je budíček v pět hodin ráno a fronta před některou z festivalových pokladen.
Prezident republiky Václav Klaus, prezident festivalu Jiří Bartoška a další osobnosti mají předem zajištěná místa ve festivalovém paláci Thermal. Pro VIP hosty tam je vyhrazena dvanáctá řada.
„Před touto řadou je mezera. Pro hosty, kteří odcházejí z pódia je tato řada nejlépe přístupná,“ řekla Uljana Donátová z tiskového oddělení festivalu.
Od jeho začátku až do úterní jedné hodiny po obědě pondělní vydaly pokladny přes osmdesát tisíc vstupenek. Za celý loňský jubilejní 40. ročník festivalu to bylo 142 506 vstupenek. „Letošní odhad se přiblíží k loňským údajům,“ předpokládá Uljana Donátová.
Pořadatelé festivalu dlouhá léta opakují, že festivalová kina nejsou nafukovací. Navíc se lidé přibližně před pěti lety naučili na festival jezdit. Od té doby je hlad po vstupenkách ještě citelnější.
Vedoucí kinosálů proto v Thermalu poučují hostesky, jak se mají chovat k rozzlobeným lidem bez lístků. „Nejhorší to bude asi deset minut před začátkem představení. Agresivních lidí si vůbec nevšímejte a nehádejte se s nimi,“ radil vedoucí Kongresového sálu David Oláh hosteskám u vchodu.
Vedle budíčku v pět hodin ráno nebo rezervace ve dvanácté řádě existují i další možnosti, jak vidět některé z více než 230 festivalových filmů. Karlovaračka Věra Grimová například dostává zdarma lístky od novinářky, se kterou se přátelí dlouhá léta.
„Na festival chodím každý rok. S lístky je to stále horší,“ postěžovala si Grimová. Stejný názor má i její známá, novinářka Libuše Konrádová.
„Fronty u festivalových pokladen jsou kolem sedmé hodiny úděsné. Batůžkáři mají ale úžasnou disciplínu. Nepředbíhají. Čas si krátí čtením,“ uvedla Konrádová.
Zaručený recept, jak vidět filmy, mají studenti Tomáš Trnka z Karlových Varů a jeho pražský kamarád Jiří Olmer. Do fronty na tři lístky, na které mají nárok jako majitelé Festival passu, se vypraví po páté hodině ráno. A když chtějí vidět i čtvrtý film, posadí se na zem před kinosál.
Včera trpělivě seděli u Malého sálu dobrou hodinu před představením. „Zkoušíme to. Pokud se vyloženě nejedná o premiéru, většinou se do sálu na filmy dostaneme. Přinejhorším sedíme na schodech,“ uvedli mladíci.
Oba využívají toho, že lístky propadají nedochvilným divákům pět minut před zahájením filmu. Pak přicházejí na řadu držitelé akreditací.
„Když se všichni zájemci do sálu nevejdou, tak bývají většinou naštvaní. Myslí si totiž, kolik zbylo vevnitř místa. Skutečnost je ale jiná,“ podělila se o zkušenosti Lenka Zajíčková z oddělení informací vedle Kongresového sálu.
Helena Hejčová z tiskového střediska upozorňuje, že na schodech se nesmí sedět v případě, kdy je při zahajovacím či závěrečném ceremoniálu plná dvanáctá řada hostů. „Při obyčejných představeních se toleruje, když batůžkáři sedí na schodech a pijí nápoje z lahví,“ konstatovala.
Několikametrové fronty stojí lidé i před hlavní pokladnou ve foyeru Thermalu. Pokladní Alenu Mikešovou překvapilo, jak málo lidí si objednává vstupenky pomocí krátkých textových zpráv.
„Takovou rezervaci využívá málo lidí. Přitom textovky lze posílat už před otevřením pokladen,“ podivovala se pokladní. Brigádníci za přepážkami hlavní pokladny na počítači poznají, kdo si objednal vstupenky telefonem.
V diváckém zájmu si nejlépe vedou české filmy. Lístky na Účastníky zájezdu nebo Krásku v nesnázích byly bezkonkurenčně pryč během několika minut.
