Jenovéfa Boková s Cenou české filmové kritiky za rok 2018 za hlavní roli ve...

Jenovéfa Boková s Cenou české filmové kritiky za rok 2018 za hlavní roli ve filmu Chvilky | foto:  Michal Šula, MAFRA

KOMENTÁŘ: Osm filmových vítězů? Čert i Lev aby se v tom vyznali

  • 3
Sice vznikl přísně statisticky, vyhlíží však lehce alibisticky. Výsledek devátého ročníku Cen české filmové kritiky totiž připomíná myšičku vařící kašičku, která „tomu dala, tomu taky“.

Zpravidla se film a režie roku neoddělují, ovšem tentokrát se to stalo. Nejlepším dílem se stal životopis Jan Palach, nejlepším režisérem Olmo Omerzu za klukovskou jízdu Všechno bude a za scénář bodovala rodinná komedie Chata na prodej.

Dvě trofeje získaly pouze Hovory s TGM: debutující režisér Jakub Červenka má cenu pro objev roku, Masarykův představitel Martin Huba pro nejlepšího herce. Paradoxně Huba hrál Masaryka už v Českém století v režii Roberta Sedláčka, který měl původně točit i Hovory s TGM; z projektu odešel, přivedl na svět Jana Palacha a vyhrál. Také.

Některé výsledky mohou naznačovat, jak se mění složení hlasujících kritiků, jestliže půvabná herečka ze Chvilek Jenovéfa Boková porazí strhující Zuzanu Bydžovskou v Janu Palachovi či nad televizní událostí Dukla 61 triumfuje hokejová nostalgie zakázky Nagano Tapes. Bez otazníků je alespoň vyznamenaný dokument Až přijde válka a cena za výtvarnou stylizaci snímku Jana Švankmajera Hmyz, navíc provázená vtipnou připomínkou režisérova syna Václava, že „podle táty měly ty dekorace vypadat, jako by si je ochotníci dělali sami a blbě“.

Ale jinak? Čert aby se v tom vyznal, tedy hlavně březnový Český lev, s jehož nominacemi sdílejí kritické ceny pietu k historickým látkám. A tu ceremoniál kritiků promítl do hvězdné přehlídky předávajících herců. Jiří Vyorálek a Aleš Procházka coby dva Gottwaldové, Milena Steinmasslová jako Zdislava, Rudolf Jelínek z Atentátu, Božidara Turzonovová čili Božská Ema, Milan Šteindler coby Mozart zmiňující nedožitou devadesátku Věry Chytilové, Jiří Bartoška s Ilonou Svobodovou čili Oldřich a Božena i Jaromír Hanzlík s Danielou Kolářovou jako Karel IV. a Blanka z Valois ze Slastí otce vlasti vytvořili sestavu, jíž by nepohrdla ani ČT1, natož ČT art.

Mimo ni však z rozdrobeného večera utkvěly v paměti jen dvě věci: Hubův nádherný děkovný proslov a rychlý úprk některých laureátů na internet, aby si ověřili, kdo jim přál a kdo zradil. Kritici totiž tradičně zveřejňují svou volbu jmenovitě, což od Lvů nelze čekat: pak by se hlasující filmaři pobili navzájem.