A hlavně, ač vychází z dietlovské klasiky, slibuje "žhavou současnost". Což může u diváka krmeného nostalgií vyvolat zažívací šok.
Nejenže Dobroty na Nově očkují všelidovou "za práci legraci", k níž místo náplasti přilípnou vždy pár duchů záhrobní zábavy. I Prima slavila své desetiletí na základě bujarých ohlédnutí - kromě výjimek v čele s Polívkovou, Zedníčkovou a Pechovou Slivovizí, bohužel jen smyšlenou valašskou stanicí, která má na rozdíl od jiných nápady, nikoli licenci.
A také ČT ráda loví v bezpečných mělčinách minulosti. Stačí vzít tři nedělní večery po sobě. Říká jim premiéry dramatu, ale nového i dramatického je na nich méně než sádla na topmodelce.
Před týdnem byl vzkříšen praotec detektivky E. A. Poe s titulem Vrah jsi ty! Posloužil jako kouřová clona skutečnosti, že i mistři mívají slabší chvilky a že dobová salonní záhada z panského sídla se dnes dá hrát buď coby řízný horor, nebo úsměvná nadsázka.
Třetí cesta, kostýmní "psychodrama" se zavíráním a otvíráním dveří, s výmluvnými pohledy nad šálky čaje a občasným omdléváním, pouze útěšně oznámila, že český herec leccos zachrání.
Spolehlivé jméno Bernard Slade stálo za včerejší hříčkou Stará láska nerezaví. Ale také král vkusné zábavy pro široké publikum už napsal jiskřivější texty. Režisér Ondřej Kepka jevištní látku rozhýbal, herci s vévodící Libuší Šafránkovou si užili, navenek to byla příjemná, leč v programové řadě jen další úhledná, laskavá, bezbolestně vzdálená libůstka.
Podobná přijde příští neděli v "jemně erotické" komedii Zdeňka Svěráka Chlípník, dokončené po smrti režiséra Zena Dostála. Maupassantova povídka přepsaná do české prvorepublikové anekdoty má letní poezii, vlídnou něhu, smířlivou pointu, milé herce - a opět styl zvaný "nenarazí, neurazí".
Pro ČT je klasik štítem, který chutná nejlépe na sladko, se šlehačkou umravněných krajek z jiných krajů či aspoň jiných časů.
