Hlavní cenu z Cannes získal Synův pokoj

Hlavní cenu letošního filmového festivalu v Cannes - Zlatou palmu získal italský režisér Nanni Moretti za film Synův pokoj. Za nejlepší herecký výkon byli oceněni Francouzka Isabelle Huppertová a její krajan Benoit Magimel za role ve filmu Pianistka.
Film Synův pokoj dostal už doma v Itálii tři "Donatelly", místní obdoby Oscara.

Moretti získal už v sobotu také Cenu mezinárodní federace filmového tisku FIPRESCI.

Cenu za režii si tentokrát rozdělili dva američtí tvůrci Joel Coen za černobílý "The Man Who Wasn't There" (Muž, který tam nebyl) a David Lynch za  "Mulholland Drive", který měl být nejprve televizním seriálem, ale Lynch jej později sestříhal na
film.

Nejlepší scénář napsal podle poroty Danis Tanovi†, který v Cannes uvedl první bosenský film "No man's land" (Země nikoho). V jeho filmu se sejde v opuštěném bosenském zákopu v roce 1993 Muslim Ciki a Srb Nino a raněný ležící na mině, která vybuchne, když ho zvednou...

Cenu Zlatá kamera pro debutující režiséry, kteří soutěžili ve všech festivalových kategoriích, získal eskymácký režisér z Kanady Zacharias Kunuk za film "Atanarjuat, the fast runner" (Atanarjuat, rychlý běžec).

Letošní festival, který trpěl nedostatkem velkých hvězd kvůli hrozící herecké stávce v Hollywoodu, si do značné míry napravil reputaci závěrečný večer. Na scéně i v hledišti byli mj. manželský pár Melanie Griffithová a Antonio Banderas, Nicke Nolte, Emir Kusturica a hvězda závěrečného filmu festivalu "Les ames fortes" (silné duše)
modelka Laetitia Castová, která se před diváky objevila v japonském kimonu. Největší aplaus však sklidila Jodie Fosterová, která měla být letos původně předsedkyní poroty, ale nakonec si do Cannes alespoň odskočila mezi natáčením.

Mimosoutěžní ceny
Cenu ekumenické poroty dostal íránský režisér Mohsen Machmalbaf za "Kandahar", popisující tragické podmínky - především žen - v Afghánistánu zbídačelém občanskou válkou a vládou fanatiků Talibanu.

Cenu mladých, udělovanou porotou složenou z mladých filmařů, vyhrály albánský snímek "Slogans" (Hesla) Gjergja Xhuvana a "Clément" debutující francouzské režisérky Emmanuelle Bercotové. První albánský film v Cannes nabízí tragikomický pohled na období vlády diktátora Envera Hodžy a francouzská kritika je označila za
"albánské Zvonokosy".

Cenu Media 2001, kterou uděluje Evropská unie, dostal "Une liaison pornographique" (Pornografický vztah) Belgičana Frédérika Fonteynea s Jean-Pierrem Léaudem v hlavní roli. V sekci Mezinárodní týden kritiky vyhrál hlavní cenu Íránec Rezá Mír-Karímí s "Under the moonlight" (Pod měsíčním světlem), který popisuje studenta koránské školy zastiženého pochybnostmi o víře.

V sekci Cinéfondation, uvádějící snímky studentů filmových škol, dostal první cenu "Portrét" Ukrajince Sergeje Lušišina. V této kategorii soutěžil i David Súkup z pražské FAMU s animovaným snímkem "Světlo".

O čem je Synův pokoj
Bolest psychiatra Giovanniho (Nanni Moretti) a jeho ženy (Laura Morante) je nezměrná; otec cítící za synovu smrt odpovědnost ji málem neunese a chystá se zahodit svou profesi i manželství. Ale v závěru filmu svitne naděje smíření s ranou osudu a přijetí nutnosti žít dál. Morettiho krásný film nekalkuluje s divákovými city. Je prostý, inteligentní, nechybí mu humor a ironie, a tak se jeví skutečně jako vážný kandidát na ocenění. Cenu za režii díla Můj deník si italský tvůrce odvezl z Cannes už v roce 1994.

Vyznívá-li Synův pokoj vzdor tragédii v podstatě optimisticky, je to zásluhou pohledu na rodinu jako buňku pospolitosti a bezpečí. Jinak ji vidí Japonec Aojama Šindži v Pustém Měsíci: dokazuje nemožnost trvání tradičních vazeb rodiny i neschopnost moderní civilizace vytvářet nové vztahy respektu a lásky.

Dva výjimeční tvůrci z opačných konců světa přivezli výjimečné filmy, které rozdělily publikum. Býk Alexandra Sokurova je po Molochovi, kde ruský tvůrce zachytil agonii Hitlerova režimu, další částí zamýšlené tetralogie o mocných minulého století. Vidíme Lenina v jeho posledních dnech: nemocný, napůl ochrnutý stařec dožívá v izolaci, obklopen jen strážemi, služebnictvem a lékaři. Jeho žena Natalie Krupská mu předčítá o tělesných trestech používaných v Rusku 19. století, groteskní výlet v autě vypovídá o totální závislosti na druhých. Sokurov jako malíř filmového plátna pracuje se zelenavými a modravými odstíny barev zastřenými závojem mlhy, jež dodává obrazu degradace tělesných a duševních sil opar morbidity rozptylující se v poslední scéně, kdy se umírající Lenin proměňuje takřka v čechovovskou postavu.

Morbidní, zneklidňující a záhadný je i Mullholand Drive Davida Lynche, těšící víc obdivovatele Zběsilosti v srdci a Twin Peaks než ty, kdo tleskali Příběhu Alvina Straighta. Před novináři zůstal Lynch stejně neproniknutelný jako jeho film. Na otázky po vysvětlení příběhu dvou žen, beroucích na sebe různé podoby a spjatých lesbickým poutem, odvětil: "Mullholand Drive je dlouhá panoramatická silnice vedoucí ze Santa Moniky přes kopce k pláži Malibu. Ve dne je krásná, v noci tajemná. Můj film je jako ona. Plný zákrutů, odboček a temných míst. Doufám, že na diváky bude působit tak, aby necítili potřebu klást otázky po jeho smyslu."

Dav dychtící po hvězdách se konečně dočkal Melanie Griffithové; ta na poslední chvíli vyplnila i s manželem Antoniem Banderasem citelnou mezeru v počtu amerických hvězd, jež na festival přijely. Důvodem je hrozba stávky, nutící prý producenty držet hvězdy doma, aby se neohrožovalo natáčení, jež chtějí stihnout do možného vypuknutí stávky plánované na 1. července.

Belgický herec Jean-Claude Van Damme.

Francouzský režisér Jean Luc Godard pod motivem Mezinárodního filmového festivalu v Cannes.

Americký herec a režisér Sean Penn (vlevo), jeho manželka Robin Wright Pennová (uprostřed) a herec Aaron Eckhart před projekcí filmu The Pledge.

Americký režisér Sean Penn (vlevo) se svojí ženou, herečkou Robin Wright Pennovou, na filmovém festivalu v Cannes.

Švýcarský režisér Jean Luc Godard (vpravo) s herečkou Cecile Campovou před projekcí jejich filmu Eloge de L'Amour na 54. MFF v Cannes.

Francouzská herečka Isabelle Huppertová pózuje fotografům po oficiální představení filmu La Pianiste na 54. MFF v Cannes. Nápisy na hereččiných zádech a pažích zní: Bůh může poděkovat Bachovi, protože Bach je důkazem jeho existence.

Francouzský herec Jean-Paul Belmondo.

Francouzská herečka Isabelle Huppertová na 54. MFF v Cannes.

Německý režisér Volker Schloendorff a herečka Patricia Arquettová

Lary Flynt

Italský režisér Nanni Moretti.

Ruský herec Leonid Mozgovoi

Režisér Tsai Ming-Liang, francouzský herec Jean Pierre Leaud a herečky Lu yi-Ching a Chen Shiang-Chyi

Americká herečka Rosanna Arquettová.

Česká topmodelka Adriana Karembeu.

Elizabeth Taylorová.

Antonio Banderas a Melanie Griffithová v objetí pózují fotografům na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes (20. května 2001)

Herečka Jodie Fosterová zdraví diváky na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes(20. května 2001)

Režisér David Lynch a herečka Jodie Fosterová na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes (20. května 2001)

Italský režisér Nanni Moretti oslavuje své vítězství na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, kde získal Zlatou palmu za film Synův pokoj (20. května 2001)