Umělá inteligence už je tady. Její práci můžeme slyšet v syntetizovaných hlasech dabingu i vidět ve vizuálních efektech, jako jsou deep fake nebo de-ageing. AI již pomohla Harrisonu Fordovi omládnout o desítky let, aby byl režisér nového připravovaného filmu Indiana Jonese a nástroj osudu spokojený. Ne všechny stárnoucí akční hvězdy jsou však z této technologie nadšené. Minulý měsíc Keanu Reeves prozradil v rozhovoru pro časopis Wired detaily o klauzuli, kterou má ve svých filmových smlouvách. Ta studiím výslovně zakazuje digitálně upravovat jeho výkony. „Pokud se dostanete do země deep fake, s vámi už to nemá nic společného,“ vysvětlil herec. „To je děsivé,“ dodal.
Redakce listuoslovila několik insiderů amerického filmového průmyslu, aby se k novému fenoménu vyjádřili. Uznali, že umělá inteligence může pomoci scenáristovi překonat dočasnou autorskou neplodnost nebo redaktorovi přeskočit rutinní úkoly, vyjádřili ale hluboké znepokojení nad rizikem, že stroje nahradí lidi nebo je fakticky donutí pracovat zadarmo.
AI jako odrazový můstek
Pětapadesátiletý filmový kritik Ben Mankiewicz z kanálu americké filmové klasiky Turner Classic Movies (TCM) je vnuk Hermana Mankiewicze, muže, který se podílel na vzniku dnes již klasického filmu režiséra Orsona Wellese Občan Kane z roku 1941. Ani kritikovi neušly schopnosti ChatGPT a s umělou inteligenci začal experimentovat. Zaregistroval se na týden a požádal Chat GPT, aby mu sepsal úvod ke zmíněnému snímku. „Chyběly v něm některé detaily a souvislosti, ale jinak byl docela dobře napsaný a promyšlený. Rozhodně vystihl význam filmu. Bylo to velmi působivé a hned mě napadlo, že kdybych měl o nějakém filmu něco napsat, mohl bych AI použít jako odrazový můstek,“ říká kritik.
Jinak je ale Mankiewicz k myšlence, že by umělá inteligence napsala celý filmový scénář, spíše skeptický. „Idea je to sice vzrušující, ale samozřejmě i znepokojující. Zdráhám se uvěřit, že robot kdy docílí lidskosti, která dělá scénář skvělým. Mankiewicz ovšem přiznává, že pokud AI nabídne tvůrčímu člověku, jehož skličuje prázdný papír na psacím stole, pár nápadů, je to v pořádku.
Spoluautor: ChatGPT. Na Amazonu se prodávají knihy napsané umělou inteligencí |
Nový fenomén neunikl ani sdružení amerických scenáristů. Někteří tvůrci sdružení pod jeho křídly se již nyní obávají, kam až může revoluce v oblasti umělé inteligence zajít. Marc Guggenheim, který má na kontě řadu filmových a televizních titulů, vidí v této technologii jak příslib, tak nebezpečí.
„V tuto chvíli si nemyslím, že je umělá inteligence připravena na hlavní roli, pokud jde o schopnost psát scénáře nebo vytvářet příběhy. Dokážu si ale představit svět, kde to rozhodně půjde. Podívejte se, jak rychle tato technologie za posledních pár měsíců pokročila. Pravděpodobně to bude pro scénáristy v budoucnu skutečná hrozba,“ komentoval.
Autoři nejsou jediní, kdo má strach z potenciálních otřesů v budoucnu. Není to tak dávno, co médii proběhla kauza týkající se dvou filmových dokumentů, v nichž umělá inteligence posmrtně nahradila hlasy Anthonyho Bourdaina či popartového umělce Andyho Warhola. Tvůrce dokumentu o předčasně zesnulém kuchaři musel čelit smršti výtek ohledně falšování reality. Jiným to nevadí. Americký herec James Earl Jones dal nedávno souhlas k tomu, aby AI použila a zpracovala rané zvukové stopy Dartha Vadera k replikaci jeho hlasu v budoucích dílech ságy Hvězdných válek.
Ani americká národní asociace hlasových herců není výslovně proti technologiím, ale požaduje přísnější regulaci. Upozorňuje, že je stále obtížnější zjistit, kdy a kde syntetické hlasy nahrazují lidi v audioknihách, videohrách a dalších médiích. „Největší obavy máme z toho, že nevíme, co všechno již existuje. Přitom není způsob, jak vše sledovat nebo kontrolovat,“ říká její předseda Tim Friedlander.
„Pro hlasové herce je spousta zakázek založena na licencování hlasu, a tak pokud někdo zneužívá nelicencovanou verzi vašeho hlasu, která pracuje zdarma, okamžitě nás to připravuje o práci i peníze. Poškozuje to naši schopnost vydělávat si na živobytí,“ dodává Friedlander.
Když AI chrání
Ne vše, čeho se umělá inteligence ve světě filmu a televize dotkne, bude z obrazovky zřejmé. AI by bezesporu mohla ušetřit obrovské množství času a energie k analýze stávajících scénářů, to může vést k nákladově efektivnějšímu copywritingu. AI může také sloužit k zefektivnění předprodukčního procesu včetně castingu či vyhledávání filmových lokací.
Umělou inteligenci lze využít i k vytváření realističtějších a působivějších speciálních efektů, což může ušetřit čas a peníze v postprodukci. Může být také použita k analýze údajů o publiku a jeho preferencích, což studiím zase pomůže k rozhodování o tom, které filmy mají dostat zelenou a jak je uvést na trh. AI lze rovněž využít k personalizaci filmových doporučení pro diváky či k optimalizaci distribučních strategií. To může vést k vyššímu prodeji vstupenek a vyšším příjmům.
Na nové scéně pro M.A.S.H. si umělá inteligence vylámala zuby |
Joshua Glick, docent na škole filmového a elektronického umění v New Yorku, poukázal na výhody umělé inteligence na dokumentárním filmu Vítejte v Čečensku režiséra Davida France z roku 2020. Snímek se zabývá pronásledováním LGBTQ+ komunity v republice na jihozápadě Ruska. „Existují případy, kdy byly tyto nástroje použity poměrně progresivním a kreativním způsobem. Konkrétně v tomto dokumentu se použily efekty deep fake jako způsob ochrany subjektů vystupujících na obrazovce. V podstatě se vytvořily pro tváře lidí, kteří se ve filmu objevují, takzvané digitální závoje. „Umožnilo to lidem v dokumentu vystoupit, ale zároveň si zachovat anonymitu,“ dodává Glick.
Konec cirkusu drbů
Ale co kdyby umělá inteligence dokázala napsat scénář k pokračování Casablanky (1942), za pomoci deep fakes vytvořila stejné herecké obsazení s Humphreym Bogartem a Ingrid Bergmanovou, nasimulovala jejich hlasy a vytvořila zcela nový film? Vypadal by přesvědčivě? Glick je k tomu skeptický. „Mezi diváky a postavami ve filmu i příběhem, do něhož jsou zapojeny, se vytváří zvláštní vztah. V hlavě si jako diváci neseme představu o tom, kdo ti lidé byli a co dělali. Už sice nejsou mezi námi, ale přesto je vidíme objevovat se na plátně a hrát různé role. AI by vedla diváky ke kognitivní disonanci nebo si to alespoň myslím,“ dodává Glick.
Pokud bychom to dovedli ad absurdum, filmový průmysl závisející pouze na umělé inteligenci by poté, co herci vymřeli, zlikvidoval celý ten cirkus drbů, nočních televizních rozhovorů, filmových premiér na červeném koberci a předávání Oscarů. V takovém Hollywoodu Glick žít nechce. „Víme, kdo tito lidé jsou, jaké mají osobnosti, jaké jsou jejich rodiny, jejich minulost,“ pokračuje kantor. Všechny tyto nefilmové věci zábavě dodávají půvab a jsou součástí toho, co bychom dnes mohli nazvat mediální kulturou, dodává.
Podle Glicka nejde jen o to sledovat hotový film nebo pořad. Důležité je také sledovat tyto projekty v průběhu jejich vzniku. „Naše znalost tvůrčí práce a jejích lidských rozměrů je součástí požitku, který diváci z filmů mají. Jsou součástí toho, čím se filmový a televizní průmysl od jiných odvětví odlišuje. Film potřebuje pro svou existenci veřejnost,“ míní profesor.
Svět, jaký měli Řekové
Umělá inteligence může mít také dalekosáhlé sociální a ekonomické důsledky, alespoň podle Olcuna Tana, supervizora vizuálních efektů z Hollywoodu. „Robotika v 80. a 90. letech rozleptala celý americký automobilový průmysl, Detroit změnila v město duchů. Nyní se děje totéž prostřednictvím umělé inteligence,“ říká. Sám si často klade otázku, jestli snižování počtu zaměstnanců, které probíhá v Microsoftu nebo Googlu, není také způsobeno tím, že nepotřebujete tři lidi, ale jednoho člověka, který s pomocí umělé inteligence zvládne práci tří lidí. V kontextu natáčení filmů bude do budoucna podle Tana na práci potřeba mnohem méně lidí, než bylo původně potřeba.
Umělá inteligence si již vysloužila srovnání se zemědělskou revolucí, průmyslovou revolucí a tou internetovou. Postupuje velice rychle a stále nabírá na rychlosti. Nejzávažnější dopady pro Hollywood a další oblasti kultury si zatím pravděpodobně ještě nelze představit.
„Mám pocit, že vytváříme svět, jaký měli Řekové. Ti podnikali daleké poutě, aby se věštkyně ptali na budoucnost. Také my se vydáváme na neznámou pouť, neboť umělá inteligence je stále mocnější,“ uzavírá podle The Guardianu Tan.
