„Toto pole je už obsazeno. My jsme s Aduš ‚vyrostli’ v době, kdy jsme teď už neobsaditelní. A i proto má možná ona úplně logicky svou jinou hereckou dráhu a já mám Český rozhlas. A je to fantastické. Nechci se rouhat, ale opravdu si myslím, že ta naše dvojice je teď neumístitelná,“ říká.
Na otázku, zdali podle něj ještě mají velké zábavní show minulosti na obrazovkách místo, odpovídá: „Myslím si, že by tam měly své místo. Jenže je tady jedna věc. Neustále se snižující laťka. Nejsou tu autoři, profese jsou zdecimované, už tu není nikdo, kdo umí něco takového napsat. To byla spousta práce, nikdy to nefungovalo stylem, teď se sejdeme na place a řekneme si, jestli nemáme nějaký nápad. Ty show musí být dopředu napsané a právě ti lidi, kteří by je napsali, tu nejsou.“
Sledovat své pořady z minulosti Dalibor Gondík příliš nedokáže. „Málokterý herec se rád dívá sám na sebe. Není nic horšího než koukat na sebe a poslouchat svůj hlas. Když už se na sebe dívám, tak kriticky. Velmi často poslouchám naše ranní vysílání na Českém rozhlase Dvojka a snažím se hledat chyby. A tady ty show? Upřímně řečeno, já jsem rád, že to je úplně za mnou. Ani nemůžu říct, že bych na to byl nějak pyšný nebo nepyšný. Spousta lidí na tom žila a dodnes mi říkají, že to měli strašně rádi. Tak proč jim mám kazit náladu? Ale já si to sám nepustím. Je to pryč. Na druhou stranu: celá ta práce byla jedinečná, absolutně. Osobnost Jirky Adamce nebo Milana Dostála, hlavního kameramana, a vůbec celé té party, na to nikdy nezapomenu. Naučili mě věci jako nikdo,“ vzpomíná.
Budeme točit další řadu Kriminálky Anděl
Spolupráci a vztah se sestrou Adélou charakterizuje jako trojúhelník. „Mezi námi je zem a my jsme o sebe opřené další dvě strany. Jeden bez druhého jsme ani nic moc nechtěli dělat. Naše opora byla vzájemná. Když jsem pak moderoval s někým jiným, často jsem si říkal, že toto chci dělat s Aduš, protože přesně vím, co řekne nebo jak se nadechne a poznám, kdy neví. Ta souhra je tak velká, že je pak obrovským benefitem pro ten pořad,“ říká.
Bez sestry, avšak s jejím manželem Jiřím Langmajerem, se Gondík objevuje v seriálu Kriminálka Anděl. Ten se letos na podzim po dekádě vrátil na televizní obrazovky. „Úžasná práce. Mimochodem mi dneska přišla esemeska, kam mi mají dodat scénáře na další řadu. Takže budeme zase točit,“ prozrazuje.
„Nevím, jak ta role vlastně vyzněla, protože mě obsadili jako velice nepříjemného šéfa. Přitom jsem tam zapadl do party kamarádů. David Švehlík, Marek Taclík, Jirka Langmajer, Oskar Hes... to jsou takzvaní samí dobráci, kteří, když se točí protipohledy a jim není vidět do tváře, tak mi to umí pořádně znepříjemnit,“ vypráví s úsměvem. „Režisér Peter Bebjak za mnou přišel asi po čtvrté klapce a říkal, že je to moje hraní ‚také moc oduševnené a že musim byť väčší....‘. Teď to slovo nejde říct, ale je to opravdu to nejšťavnatější slovenské sprosté slovo, které tam jde dát,“ dodává.
V rozhovoru dál Dalibor Gondík prozradil, co si myslí o improvizaci, jak vzpomíná na rozhovor s Milošem Zemanem ve Snídani s Novou, proč se možná vůbec nemusel dostat na televizní obrazovky, co si myslel, když mu zavolali s nabídkou role v Kriminálce Anděl anebo také, jaké má běžecké rady na zimu.
