Podle radního Zdeňka Šarapatky by i přesto měl být seriál v základních bodech fakticky správný. Uvedl například scénu vyznamenání herce Vlasty Buriana od protektorátního prezidenta Emila Háchy. Stejné vyznamenání ve skutečnosti dostala i další z ústředních postav seriálu, režisér Otakar Vávra, což však v díle zmíněno nebylo, dodal radní.
Slovy o seriálu natočeném pouze na motivy skutečných událostí by ovšem šlo hájit i díl Štvanice z normalizačního seriálu Major Zeman, reagoval na názor programového šéfa ČT radní Michael Hauser. Podle jeho kolegy Luboše Beniaka je však velice nešťastné srovnávat Bohému s Majorem Zemanem. Díla se také zastal předseda rady Jan Bednář. Ocenil odvahu, s jakou se tvůrci pustili do díla, které se týká obtížné doby nedávné historie.
Radní ČT v médiích zaznamenali například vyjádření herečky Jany Štěpánkové, která zobrazení svého otce Zdeňka Štěpánka v seriálu označila za dehonestaci a lež. Jeho vnuk a šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery zase poukázal na to, že Štěpánek nebyl tím, kdo v rozhlasu přečetl prohlášení o odstoupení Sudet Německu.
Podle mluvčí České televize Alžběty Plívové nejsou některé stížnosti na historická fakta oprávněné. O vystoupení Štěpánka v rozhlasu s prohlášením československé vlády o přijetí anglo-francouzského ultimáta existují různé záznamy. Existuje o tom například článek v dobovém tisku a odkazují na něj rovněž novější publikace, uvedl v analýze pro ČT historik a odborný poradce seriálu Bohéma Petr Koura.
Pod šestidílnou televizní sérií Bohéma jsou podepsáni scenáristka Tereza Brdečková a režisér Robert Sedláček. Ukazuje osudy českých filmových legend a příběh barrandovského studia. Příběh začíná v období před mnichovskou dohodou a končí v roce 1953 (recenze zde).
