K pohybovým a hudebním kreacím jim stačí košťata a násady, krabičky od zápalek, zapalovače, kartonové roury od koberců, poklice a popelnice, zátky, umyvadla. Také sudy od olejových barev, baseballové míče, kbelíky, hrnce, kovové tyče. A papírové a igelitové sáčky.
Takhle smejčit bude věhlasný soubor Stomp i na pódiu pražského Kongresového centra v Praze, kde od 5. do 10. listopadu sehraje sedm představení. Nejlevnější lístek bude za 700 korun, nejdražší za 1700.
Jeden z nich
Ke stejnojmennému představení Stomp, které se inspirovalo pouličními komiky a hudlaři, proto patří vpravdě pouliční prvky. Ospalou siestu dělníků k živelnému hudebnímu číslu rozehraje, když jeden zachrchlá. Druhý se přidá, třetí dvakrát potáhne; pátý začne šustit novinami, šestý se vysmrká; a další dva si k tomu začnou poklepávat. Zvuky nabývají na síle a intenzitě, jež většinou strhne i publikum. To se ostatně stává hlavním hráčem několika scén. Nebýt tleskání a luskání, jímž pohotově odpovídá na zvukové variace jednoho Stompáka, ztratila by ta show leccos ze svého kouzla.
Po dvou hodinách nikdo nepochybuje, že hudebním nástrojem může být skoro vše. A že Stomp se do honosně vybavené klasické budovy z roku 1870 hodí stejně dobře jako zlato a plyš. Ostatně zaplnit westendský sál se 690 místy v sobotu odpoledne, kdy nejlevnější vstupenka přijde na pětadvacet liber, je celkem slušný výkon. Někteří z návštěvníků navíc projevovali takové nadšení ze svého lomození, že - jak se zdálo - budou pokračovat i doma.
Stejně kdysi začal stompáckou kariéru i osmadvacetiletý Peter Milson, který dnes platí za jednu z nejvýraznějších postav: hraje Ringa, poťouchlíka a rozehrávače pouličních bitek. "Stomp jsem poprvé viděl na videokazetě. Pak jsem na nich byl v Kodani. Vzalo mě to tak, že jsem doma zkoušel mlátit do hrnců. Můj britský kamarád se potom dočetl, že Stomp hledají účinkující," vzpomíná Milson, který patřil mezi dvanáct šťastlivců úspěšných v konkurzu devíti stovek adeptů. Ani po roce u Stomp se necítí unavený, přestože tréninky podstupuje pětkrát týdně, hodinu před každým vystoupením. "Je to obrovská, obrovská zábava. Je tam všechno, co mám rád na divadle," říká Milson. "A nemusím chodit do posilovny."
Bez politiky
Poprvé Stomp předvedli svá rytmická čísla beze slov a bez provázaného děje roku 1990 v Brightonu. Iniciátory byli bubeník-samouk Luke Cresswell a mnohostranný umělec Steve McNicholas, který je podepsán i pod televizními sériemi o Mr. Beanovi. Jako členové hudebních skupin cestovali Cresswell a McNicolas po divadelních festivalech; ostatně před Stomp už měli za sebou úspěšný společný projekt - reklamu na pivo Heineken nazvanou Popelnice.
Stomp zaznamenali neuvěřitelný úspěch: od premiéry sehráli více než deset tisíc představení, prodalo se deset milionů vstupenek. Soubor natočil i krátký film Smetáky, který získal nominaci na Oscara.
|
Vstupenky jsou k dostání jen přes Eurotel: lze je rezervovat na čísle 1188, na stránkách www.jazzmartickets.com a jsou k mání ve vybraných značkových prodejnách Eurotelu. |
"Pokud ve Stomp hledáte skrytý význam či poselství, tak je to mýlka. Nevkládali jsme tam žádné politické odkazy ani složité metody, dokonce ani dialogy, které by se mohly různě vykládat. Místo toho vás bombardují hluky, které se jinak snažíte odbourat," stojí na internetových stránkách www.stomponline.com.
Pokud se zeptáte zakladatele Luke Cresswella, co to celé vlastně je, odpoví: "Stomp je to, co hledáte na konci dne."
 Soubor Stomp. |
