Políbila Dubčeka, působivý dort socialismu s lidskou tváří

  8:52aktualizováno  8:52
Řadu letošních uměleckých připomenutí klíčových událost í roku 1968 rozšířilo pražské Divadelní studio Továrna volnou trilogií Políbila Dubčeka – 1968 čas utopie.

Z inscenace Políbila Dubčeka | foto: Divadelní studio Továrna © Josef Chuchma

Autorem prvních dvou částí Ať hoří Paříž a Políbila Dubčeka je Karel Steigerwald, třetí částí je aktovka španělského dramatika Franciska Nievy Zrychlené srdce. Zatímco myšlenky socialismu zažívaly v Československu v roce 1968 svého druhu poločas rozpadu, předvedly se v průběhu květnových studentských bouří v Paříži jakoby v plné síle.

V první části, čtvrthodinové scénické koláži, improvizovanou módní přehlídku na molu - symbol buržoazního laciného pozlátka - záhy vystřídá makabrický tanec studentů, mladých teoretiků i praktiků revoluce.

Z inscenace Políbila DubčekaPři pohybových kreacích se z úst postav linou slogany slepené z vulgárního freudismu, ještě vulgárnějšího marxismu a výhrůžek, které díky významovým či situačním posunům získávají na komičnosti - například kategorický požadavek zespolečenštění žen a neobratné pokusy "dělat lásku".

Zdena Hadrbolcová s čepicí na hlavě mluví jako Sartre, "dlažební kostka jako argument" se naštěstí objevuje pouze jako citát a vzduchem jen poletuje vybledlý prapor revoluce. Zde se rodili budoucí teroristé, ale také pozdější zkrotlí představitelé různých establishmentů.

Osudové polibky
Přesun do českých poměrů je téměř plynulý, byť se vracíme o tři roky zpátky, do pražských majáles roku 1965. Jejich král, americký básník Allen Ginsberg, přijímá světelnou korunu. Hraje ho i recituje Zdena Hadrbolcová a jeho verše zaznívají i později jako komentář poetické volnosti k panující nesvobodě.

Steigerwaldův dramatický rukopis i režijní výklad Viktorie Čermákové navazují na jejich společnou kreaci Horáková x Gottwald, která se v La Fabrice objevila před dvěma lety. V neméně groteskní scénické koláži jen ubylo krutosti ve prospěch směšna, což je posun analogický přechodu z 50. do 60. let.

Z inscenace Políbila DubčekaDějovým pojítkem je příběh trojího osudového políbení. Studentka Jaruna - vedle Anity Krausové ji v montérkách jako živý komentář událostí po dvaceti letech ztělesnila Eva Salzmannová - políbila o majálesu Ginsberga, vyhodili ji ze studií a skončila ve fabrice. Tam, již jako pracující, políbila Dubčeka, a nakonec by měla políbit i Brežněva...

To jsou malé dějiny, ty velké tvoří jiní, kteří se občas nahodile promítají do těch malých. Postavou, kolem níž a zčásti jejím prostřednictvím se naplňují, je Alexander Dubček. Postavou směšnou až do vnitřností - paňácovitou podobu mu přesně vtiskl Ondřej Pavelka.

Na scénu je přivezen i s bicyklem v zaskleném futrálu, padají mu brýle, plete dohromady neslučitelné věci a Brežněv si ho na jednání v Moskvě po invazi nechává přinést jako ulovenou zvěř.

Divácky vděčná je scéna, kdy s Biľakem (Jan Lepšík) a Černíkem (Martin Učík) připravuje dort socialismu s lidskou tváří, z něhož je nakonec nevábná spálená placka.

Závěr, při němž mrazí
Jiří Štrébl si zahrál v obou dějinách: v malých chlapácky oportunistického vedoucího dílny Klabana, ve velkých generálního tajemníka Brežněva v celé rusácky samolibé parádě - ve scéně, kdy unikne Jaruninu plivanci, jej zdobí krom bílé hrudi nafouklé jako holubí vole i "gumácká" maska s typickým přebujelým obočím.

Z inscenace Políbila Dubčeka"Rusáků" je v představení víc. I když to mají být především "oni", jak je vidíme "my", všem by včetně Červoněnka (David Steigerwald) a Grečka (Filip Rajmont) - jakkoli je skvělá scéna na záchodě, kde maršál s Biľakem upečou bratrský vstup - prospělo, kdyby uměli lépe "rusky" včetně intonace a přízvuku.

Brežněvová (přehrávající Lucie Roznětínská) si plete Čechy s Čečenci. Těžko říci, jde-li o anachronismus (v představení ovšem skvělý), neboť historicky poprvé si nás s Čečenci spletl až Helmut Kohl. Je škoda, že autor jako antisportovec vynechal obojí hokejové události - to ovšem připomínám pouze jako pamětník.

V závěru mrazí: přitom nevidět žádné plamenné projevy a gesta, jen za zvuků ústřední melodie Nemocnice na kraji města vjíždíme s okupanty do dvacetiletého normalizačního seriálu.

P. S.: Třetí část, Zrychlené srdce, které má symbolizovat duchovní prázdnotu 70. let, působí po dvou dějinami sycených obrazech jako neorganická, vybledle mimočasová komorní etuda. S celkovou nevýrazností nepohnuly ani velice slušné herecké výkony Stanislava Majera, Gabriely Míčové i Jana Lepšíka.

K. STEIGERWALD, F. NIEVA - Políbila Dubčeka: 1968 čas utopie
Divadelní studio Továrna - La fabrika Praha. Režie Viktorie Čermáková. Délka 135 min.
Hodnocení: 70 %

Autor:

Mohlo by vás zajímat

17. 3. měl premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO
23. 3. proběhlo předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)


Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Začátek konce. Hra o trůny zatím postrádá jen slony

Isaac Hempstead Wright jako Bran Stark v seriálu Hra o trůny

Sázkaři Chance se přiklánějí k tomu, že na Železný trůn usedne žena - Sansa Stark, podle bookmakerů Fortuny jej získá...

Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie a podal trestní oznámení

Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt

Ministr kultury Antonín Staněk odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala...

Zemřel Radomil Uhlíř, herec známý z Pupenda, Gymplu i Vejšky

Herec Radomil Uhlíř na premiéře filmu Skřítek (březen 2005)

Krátce po svých dvaašedesátých narozeninách zemřel herec výjimečného zjevu i komiky Radomil Uhlíř, který patřil do...

Komparz ve filmech? Smoljak obsazoval rodinu, Václav Klaus Svěráka odmítl

Fotografie z natáčení snímku Vrchní, prchni. Scénu, kdy vrchní kasíruje známé...

Pro filmová ocenění si obvykle chodí herci v hlavních a vedlejších rolích. Ale bylo by chybou přehlížet i titěrné role...

KVÍZ: Jak pečlivě jste zatím sledovali seriál Hra o trůny?

Carice van Houtenová v páté sérii ságy Hra o trůny

V Západozemí se vše blíží do finále. Vyzkoušejte si, co si ještě po téměř dvou letech od premiéry předchozí série Hry o...

Další z rubriky

Jakeš usnul na Spejblovi a Hurvínkovi, prozradil Klásek Za scénou

Denisa Kirschnerová a Martin Klásek z Divadla Spejbla a Hurvínka v pořadu Za...

První gramofonové nahrávky Spejbla a Hurvínka vyšly před devadesáti lety a Josef Spejbl příští rok oslaví stovku. Hosty...

Frankenstein jako rocková opera. V hororové klasice zní metal i techno

Z rockové opery Frankenstein

Frankenstein, román britské spisovatelky Mary Shelleyové, je považován za základní kámen žánru hororu vůbec. Notoricky...

RECENZE: Po Zkáze Přízraky. Dejvičtí udržují diváka v příjemné nejistotě

Záběr z představení Přízraky v Dejvickém divadle

Tradiční činohru postavenou na vycizelovaných výkonech i trochu nadsázky nabízí nejnovější premiéra Přízraky v...

Přibývá dětí s psychickými poruchami. Pomůžou rodiče, nebo školy?
Přibývá dětí s psychickými poruchami. Pomůžou rodiče, nebo školy?

Mezi nejčastější psychické onemocnění u dětí patří úzkost. Pokud se neléčí, může se rozvinout v depresi. Na tuto problematiku reaguje ministerstvo školství novinkou, která by se měla objevit ve školních osnovách.

Najdete na iDNES.cz