V pražském Švandově divadle a na Letní scéně Vyšehradu potrvá do 16. září. V rolích manželů se představí Daniela Kolářová a Milan Lasica.
Námět komedie trochu připomíná Svěrákových Vratné lahve, ale jak Kolářová podotýká, poprvé s Lasicou hrají "skutečně dobře zajištěné lidi". "Problém, který hra řeší, je podobný, ale forma je jiná," dodává herečka.
Nic není jednoduché
Půldruhé hodiny zpoždění napsali scenáristé Jean Dell a Gérald Sibleyras, z jejichž pera pochází i komedie Takový žertík, provozovaná v pražském Divadle Na Jezerce. Režisér Patrik Hartl objevil text v nabídce čerstvě přeložených her z francouzštiny a okamžitě pro něj zahořel. Vedle komediální roviny prý totiž vyniká emocionální hloubkou.
"Mimo konverzační linii a vtip nabízí i poměrně bolestné téma. Zastihuje pár v situaci, kdy už vůbec nic není jednoduché, ale oni se přesto rozhodnou ze vztahu ještě něco vykřesat," popisuje Hartl, který si v tomto česko-slovenském divadelním manželství od začátku představoval Lasicu s Kolářovou.
"Vlastně nevím, co tady dělám, k divadlu jsem šel proto, že jsou u něj dva měsíce prázdnin," žertoval Lasica, kterého však hra strhla. "Letité manželství, to je totiž téma, které většina z nás buď právě prožívá, nebo ji to čeká. Navíc text je zábavný a současně trochu melancholický," říká Lasica.
Půldruhé hodiny zpoždění však není jedinou premiérou, kterou pořádající Studio Dva uvede. Na Letní scéně Vyšehrad 9. července představí hru chorvatského dramatika Miro Gavrana Vše o ženách v režii Jany Janěkové.
Kaleidoskop ženského světa
Do inscenace pro tři herečky, které na scéně vyzkoušejí celou škálu ženských typů, obsadila Annu Šiškovou, Janu Krausovou a Jitku Schneiderovou. Tentokrát nejde o českou premiéru – titul se hrál ve Slezském divadle v Opavě a kladenském Středočeském divadle.
Nedávno Gavran navštívil kladenskou inscenaci a při té příležitosti prohlásil, že kritika ráda zdůrazňuje fakt, že ženám dobře rozumí. To si však režisérka Janěková, která hru připravila již v Opavě, nemyslí.
"Vše o ženách není ženská hra. Již jen to, že autor předepisuje, že se musí hrát s matematickou přesností, není zrovna femininní. Hru jsem nepředělávala, ale snažila jsem se vnést jiný systém i pohled, který víc podle mě odpovídá ženskému naturelu," popisuje Janěková.
Text přirovnává k filmovému scénáři nebo ke kaleidoskopu, který nepatrným pohybem vytváří stále nové variace – tedy k letmému, ale barevnému pohledu do ženského světa.
V letní nabídce Studia Dva zůstávají také tituly předchozích tří ročníků – Abslovent, Kdo se bojí Virginie Woolfové, Na konci duhy, Otevřené manželství, Jašek a loňská komedie Klára a Bára.
