Vzhledem k absenci Františka Němce se Boleslav Polívka stal bez debat největší hvězdou ceremoniálu. Skleněnou sošku s obličejem (v kategorii celoživotních ocenění letos v nezvykle čirém provedení) proto dostal v samém závěru večera. Thálii Polívka obdržel za celoživotní mistrovství v oboru alternativní divadlo. „Boleslav Polívka je fenomenální umělec a zároveň umělec-fenomén,“ uvedla mimo jiné Herecká asociace.
Nedávno jste dostal celoživotní cenu i na festivalu v Karlových Varech, jak to nesete?
Myslím, že je to taková nejslušnější forma loučení. Jsou to ceny na cestu do poslední etapy.
Nehodláte ale doufám s divadlem končit?
To vůbec ne. Mne to opravdu baví a mám z toho dobrý pocit.
 |
Ocenili vás v oboru alternativní divadlo, jste dokonce první, kdo takovou celoživotní cenu získal. Považujete se za alternativního divadelníka?
V mnoha případech ano. V mládí určitě. Teď trošku méně, ale čas od času se uchýlím i k alternativnímu umění.
Taková cena vybízí k rekapitulaci. Jaké etapy si ve vaší divadelní kariéře nejvíc považujete?
Co se týče divadla, tak určitě Provázek. Celý Provázek, kamarády a tu partu, co tam byla. Herci, režiséři, skvělé holky... Provázek je prostě základ, na kterém stojí můj úspěch.
Cenu Thálie má Saša Rašilov, Bolek Polívka i František Němec |
Nedávno jste spolu s Cyrilem Drozdou nastudoval novinku z pera Karla Steigerwalda Kdo sestřelil anděla. Jak se vám hraje?
Ta hra je tak složitá, že na ní budeme pracovat každou reprízou. Teď konečně začínáme mít takovou tu hravou radost. Hrajeme to čím dál radši.
A jak se daří Divadlu Bolka Polívky v této pro divadlo těžké době?
Docela ano. Lidé se do divadla bojí, aby se nenakazili. Tak topíme, aby se k nám přišli ohřát.
