Theimer v muzeu představil varianty nové kašny

Olomouc - Do sedmi bude muset počítat ten, kdo bude chtít v budoucnu zjistit, kolik kašen má Olomouc. Jak bude plánovaná kašna, jejímž autorem je výtvarník Ivan Theimer, vypadat, ukazuje olomoucké Muzeum umění. Úvahy o zbudování kašny jsou starého data. Olomoučané ji chtěli postavit už v 18. století jako symbol úsilí města dosáhnout dřívější slávy. Návrhy na její uskutečnění však tehdy radní zamítli a nad Křížovou studnou, která v tomto místě byla, nakonec na začátku století vznikly veřejné záchodky. Výstava, která představuje návrhy a variace k budoucí kašně, má sloužit také jako podklad k diskusi.

Za měsíc přišlo tři tisíce lidí
Výstavu si za prosinec stihlo prohlédnout na tři tisíce lidí. "To je velmi slušná návštěva, vzhledem k době, kdy výstava probíhala, tedy v čase vánočních svátků," řekla Jarmila Zvolánková, tisková mluvčí muzea. Muzeum umění je s výstavou návrhů spokojeno. "Jsem rád, že se radnice rozhodla upořádat výstavu k sedmé olomoucké kašně. Muzeum umění v tomto případě jen sehrálo roli prostředníka mezi radnicí a veřejností. Myslím, že výstava splnila svůj účel," soudí Pavel Zatloukal, ředitel muzea, ačkoliv s ohlasy v návštěvní knize příliš spokojen není. "Trošku jsem z písemných reakcí návštěvníků zklamán. Ale myslím, že tak to někdy bývá: ti, kterým se něco líbí, se jen podepíšou. Ti, kteří jsou nespokojeni, se rozepíšou. Ale proč ne, výstava byla určena především k výměně názorů," dodal Pavel Zatloukal.

Kašna měla stát už dávno

LEGENDA O ÁRIONOVI
(dle kunsthistorika Pavla Zatloukala)
Legenda vypráví příběh řeckého básníka Áriona, který nabyl značného jmění v zámoří, a když se s ním pak plavil domů, byl přepaden lodníky rozhodnutými nejen jej okrást, ale posléze i zabít. "Vás o svůj neprosím život, ale o to vás prosím, na lyru zahrát bych směl," vyprávěl jeho příběh Ovidius. A poté, co sáhne do strun, vrhne se básník do moře. Náhle se však vynoří delfín, který jej nakonec na svém hřbetě dopraví domů, do Řecka. Ovidius dodává: "Bohové vidí čin dobrý. Vzal Jupiter delfína v nebe, ke cti a ozdobě přidav devět mu zářivých hvězd." Poslání příběhu je zřejmé. Připravovaná kašna měla všechny a zejména panovníka hned při vjezdu na hlavní olomoucké náměstí upozornit: "Hle, takové město, s takovou minulostí a s takovými zásluhami není přece možné nadále pokořovat a zbavovat právoplatných výsad - odměnou za vrácení uloupeného bývá výstup na nebesa!"

"Po zkázách třicetileté války přestala být Olomouc hlavním moravským městem. Hluboké pokoření se stalo zdrojem dlouhá staletí trvajícího traumatu. Olomoučané se s ním ovšem nehodlali smířit a usilovali o návrat k někdejší slávě, k níž měla pomoci i nová monumentální výzdoba města. Měla všechny upozorňovat, že se pohybují na půdě starobylého města, jehož kořeny souvisejí s bájným založením, které měl iniciovat nejslavnější z vladařů antického Říma Gaius Julius Caesar. I to se stalo jednou z pohnutek budování souboru kašen na přelomu 17. a 18. století," míní Pavel Zatloukal, kunsthistorik a ředitel Muzea umění v Olomouci.

Idea předků nebyla zcela naplněna. "Podařilo se slavnostně vysvětit sloup Nejsvětější Trojice, který odkazoval na další báji o tom, že před půl tisíciletím bylo porážkou Tatarů pod zdejšími hradbami vlastně zachráněno západní křesťanstvo. Výzdobu náměstí dotvořil i celkově restaurovaný orloj. Posledním kamínkem do mozaiky se měla stát sedmá kašna, připravovaná rovněž pro Horní náměstí," dodává kunsthistorik.

Podobně jako v případě dalších olomouckých kašen i zamýšlená sedmá se měla opírat o antickou pověst. Tentokrát viděli předkové jako nejvhodnější paralelu legendu o řeckém básníku Árionovi. Ačkoli vznikly i konkrétní návrhy, které v roce 1751 připravil sochař J. A. Richter, ke stavbě kašny nedošlo.

Světoznámého výtvarníka oslovili radní
Znovu se o Árionově kašně začalo mluvit opět v polovině devadesátých let, když se začala připravovat celková rekonstrukce Horního náměstí. Radní oslovili ve Francii žijícího olomouckého rodáka Ivana Theimera, který návrhy připravil a nabídl na výběr hned několik variant. "Radní musí nyní rozhodnout, zda kašnu skutečně chtějí, a pokud ano, musí vybrat návrh, který se bude realizovat," dodává Zatloukal.

Ivan Theimer přisvědčuje. "Udělal jsem více návrhů a bronzových modelů, aby se lidé mohli podívat a vybrat si. Celá výstava je určena k debatě nejširší veřejnosti," říká Theimer a dodává, že osobně nepreferuje žádnou z možností. Návrhy a modely představují postavu muže, básníka Áriona, s nepostradatelným delfínem, který jej zachránil, a pro Theimera typickou želvu, která by na kašně neměla chybět.

Pavel Zatloukal přizváním muže, který svým věhlasem překročil hranice města, Moravy i země, odkazuje i na historickospolečenské souvislosti. "Po století trvajícím narušování historické kontinuity by dnešní Olomoučané vybudováním sedmé kašny především jasně deklarovali, že jsou oprávněnými, nepochybnými a dobrými dědici svého města," míní Zatloukal.

Na výstavu zvala obrovská želva
Mohutná více než dva metry dlouhá želva z bronzu, která od půlky listopadu 2000 zdobila centrum Olomouce, lákala pozornost lidí k výstavě Sedmá olomoucká kašna. "Je to pouze zapůjčené dílo, které nebude součástí plánované kašny. Stojí však na místě, kde kašna bude," uvedla Jitka Brabcová z olomoucké radnice. O dílo vážící 350 kilogramů se radnice neobává. "Váha je nejlepší ochranou proti 'sběratelům' vzácných kovů. O želvě byla informována také městská policie, která hlídá náměstí pomocí kamer," dodala. Do programu rekonstrukce náměstí zahrnuly stavbu nové kašny s motivem báje o řeckém básníkovi Áríonovi radní. Výzdobu má vytvořit olomoucký rodák a světoznámý umělec Ivan Theimer.

Jeden z návrhů výtvarníka Ivana Theimera k sedmé olomoucké kašně

Jeden z návrhů výtvarníka Ivana Theimera k sedmé olomoucké kašně

Jeden z návrhů výtvarníka Ivana Theimera k sedmé olomoucké kašně

Jeden z návrhů výtvarníka Ivana Theimera k sedmé olomoucké kašně

Jeden z návrhů výtvarníka Ivana Theimera k sedmé olomoucké kašně

Olomoucký rodák, výtvarník Ivan Theimer při práci

Výtvarníci Ivan Theimer (uprostřed) a Slavoj Kovařík (vpravo) v hovoru s ředitelem olomouckého Muzea umění Pavlem Zatloukalem

Ivan Theimer se podepisuje výtvarníku Zdeňku Vackovi

Výtvarník Ivan Theimer se baví s malířem Františkem Bílkem

Ivan Theimer v družném hovoru s Rudolfem Doležalem mladším

Výtvarník Ivan Theimer se baví s architektem Tomášem Černouškem