Palác zaplnily malířské skvosty

Brno - Plejáda slavných jmen - Zrzavý, Filla, Kubišta, Procházka, Čapek, Toyen, Šíma, Král či Foltýn - lemuje novou expozici Moravské galerie v Brně. Pražákův palác nabízí návštěvníkům malířské skvosty první poloviny 20. století. Expozice nese název podle kubistického obrazu Prométheův oheň od Antonína Procházky. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších pláten českého moderního malířství z brněnské sbírky. "Jde o naprosto klíčové dílo a vystihuje záměr autorů výstavy," poznamenala autorka koncepce a ředitelka galerie Kaliopi Chamonikolasová.

Předchozí brněnská expozice moderního umění z roku 1994 sledovala čistě chronologické hledisko. "Šlo vlastně o malé dějiny umění v kostce z toho, co galerie vlastní," vysvětluje Chamonikolasová. Na sto šedesát vystavených děl se soustředilo na užší kunsthistorickou výseč: avantgardní tendence. Procházkovo dílo z roku 1911 chronologicky i umělecky celou éru předznamenalo. "Skočili jsme do výtvarné problematiky dvacátého století rovnýma nohama," přiznává Chamonikolasová. Mladá umělecká generace z počátku dvacátého století vstoupila radikálně na uměleckou scénu a neváhala vyostřit vztah mezi pojmy tradice a avantgarda.

Znamení Prométhea
"Postava Prométhea odkazuje na stvořitele člověka a dárce životodárného ohně," vrací se ředitelka k názvu výstavy, jehož motiv se ve vystavené kolekci opakuje. Antického hrdinu jako ikonografický symbol zápasu člověka, proměny světa a umění připomíná práce Vincence Makovského z roku 1934. Nese výmluvný název Hlava Prométhea. "Prométheův oheň chápeme jako metaforu ideje modernity. Hrdinu samotného jako symbol obnovujícího se procesu tvoření, odvahy a nekompromisnosti," shrnuje Chamonikolasová krédo autorů výstavy.

Pět částí, sedm kapitol
Vrcholné umělecké výkony zaplnily celý tucet sálů ve třetím patře Pražákova paláce. Vstupní okruh Tváře představuje unikátní sérii portrétů a autoportrétů autorů snažících se vymanit z akademické malby přelomu století: Zrzavého, Filly, Kubišty a dalších. Další část výmluvně nazvaná Osma - na vlně exprese představí tvorbu skupiny osmi malířů, kteří se veřejnosti představili v roce 1907. Zastupuje je Kubištovo Zátiší s lampou (1909) a jeho Cestující třetí třídy (1908), dále díla Antonína a Linky Procházkových.

Umění v hranách
Kubistický Procházkův obraz Prométheův oheň vévodí dalším dvěma kapitolám Zápas o tvar a Život mezi ostrými hranami. Jedinečný umělecký směr dokumentují Dvě ženy od Emila Filly, Piják od Josefa Čapka, Oběšený od Bohumila Kubišty, sochy Úzkost a Don Quijote, které stvořil Otto Gutfreund. "V letních měsících budou některá z těchto děl pro svůj mimořádný význam zapůjčena prestižní výstavě v salcburském Rupertinu," upozornila ředitelka. Satisfakcí se návštěvníkům stanou obrazy zapůjčené z pražské Národní galerie.

Nejen obrazy
Obrazy a sochy české moderny v nové expozici doplňují také kresby, fotografie a ukázky užitého umění. Mnohé z těchto nemalířských exponátů vznikly přímo v ateliérech nebo z popudu protagonistů moderny. "Zejména v části českého kubismu jsme umístili skutečně pozoruhodné kresby, které budeme obměňovat," sdělila Chamonikolasová.

Tři do modra laděné sály si všímají imaginativního projevu třicátých let: poetismu a surrealismu. Právě zde najde divák slavný Šímův obraz Evropa, který se po náročné restauraci stal těžištěm předchozí expozice v roce 1994. "Chtěli jsme poukázat také na geografické souvislosti," komentuje Chamonikolasová závěrečnou část Brno mezi dvěma světovými válkami.

Mimořádná malířská díla tuzemských modernistů budou vystavena do konce dubna příštího roku.

Kurátor výstavy Ivo Binder před plastikou Otto Gutfreunda na výstavě Prométheův oheň - česká moderna první poloviny 20. století, zahájené 19. července v Pražákově paláci v Brně

Pracovnice Moravské galerie v Brně retušuje rám obrazu Emila Filly Kubistická kompozice před otevřením expozice s názvem Prométheův oheň - česká moderna první poloviny 20. století v Pražákově paláci v Brně

Prométheův oheň od Antonína Procházky v Moravské galerii v Brně