Černoši do Strážnice nakonec nepřijeli

  • 1
Strážnice - Tři dny - pátek, sobota a neděle - patřilo městečko Strážnice folkloru. Šestapadesátý ročník známého mezinárodního festivalu nabídl obvyklý obrázek: stovky krojovaných účinkujících, méně či více zaplněné amfiteátry, programy pro děti, muzicírování na volných prostranstvích zámeckého parku i místního skanzenu a všudypřítomné víno.
Prohlédněte si fotografie z festivalu.

Už od sobotního rána bylo nad Strážnicí zataženo. Těžké mraky nevěstily nic dobrého. Ještě nepříjemnější byl silný vítr. Nebe se však nad krásou naškrobených pestrobarevných krojů ustrnulo. Krátká sprška přišla až pozdě v noci.

Verbuňk a průvod
Sobotní program začínal v areálu strážnického zámeckého parku v devět hodin ráno. Zahájila jej nejsledovanější soutěž festivalu - pětatřicet mládenců se poměřilo v tradičním mužském tanci Slovácka - verbuňku. Patnáct z nich potom postoupilo do odpoledního finále. Nejlepším tanečníkem se nakonec stal pětadvacetiletý Štěpán Hubačka.

Vítěz celého festivalu 2001 měl ovšem v sobotu své vystoupení za sebou. Navíc nešlo o člověka, ale o páteční pásmo věnované 140. výročí úmrtí největšího malíře Slovácka Joži Úprky. "Odborná porota udělila Cenu MFF Strážnice 2001 tomuto pořadu Písničky z malířovy palety za objevnou dramaturgii, režii i vynikající interpretační úroveň," komentoval verdikt prezident festivalu Jan Krist.

Diváckým tahákem sobotního odpoledne byl už tradičně průvod asi dvou tisícovek účinkujících městem. Už tradičně se zde představily také zahraniční soubory. Vedle čtyř severských souborů z Estonska, Finska, Švédska a Litvy zde měla být také skupinka patnácti ohlášených černochů z Toga. Africkou exotiku nakonec museli všichni oželet.

"V pátek volali, že nedostali víza," vysvětlila místopředsedkyně programové rady Vlasta Ondrušová. Ostatní zahraniční účastníci pobyt ve Strážnici pochválili. "Jezdíme na podobné akce do zahraničí každý rok. Byli jsme v Egyptě nebo loni v Torontu. Tady je bezprostřednějí atmosféra," řekl Rita Mändla z estonského souboru Kajakas. V překladu to znamená Racek.

Děti na koni
Sobotní odpoledne patřilo především drobotině. Skřivánci ze Slovácka a Valašska ukázali, že o folkloristický potěr se na Moravě není třeba bát. V podvečer bylo rozhodnuto. Nejzpěvavějším slavíčkem se stala Tereza Habartová z Kunovic, z kluků je to Josef Slovák z Velké nad Veličkou.

"Pořad Dětský dvůr vznikl z nového požadavku festivalové dramaturgie. Chtěli jsme, aby děti přišly aktivně do kontaktu s různými žánry fokloru a nesledovaly pouze dění na jevišti," vysvětlil režisér Karel Pavlištík. Téma celého odpoledne, v němž dojde na malování, písně, pověsti, zvyky a hry, představuje kůň v lidovém umění. Předškoláci i odrostlejší caparti čmárají po výkresech. Zručnější děti tvoří pod kuratelou profesionálů papírové růže. Jiní podle perníkových forem obkreslují a malují koně. "Děti se mohly naučit a samy si zkusit, jak se zdobí Jízda králů," komentuje přítomnost hnědáka jedna z autorek koňského pásma Markéta Pavlištíková.

Na louce a na jevišti
Zatímco děti bojují s motivy koníčků, shromaždují se na otevřené louce ve skanzenu dospělí. V nedaleké búdě s výmluvným nápisem Košt to bzučí jako v úle. Někteří muži vycházející s koštovkami vína v ruce mají podle vratkého kroku spíše blíž k popleteným trubcům než k pilným včelkám. Siesta u zdejších sklepů nese název Zpívání k vínu, na trávě u nedalekého vinohradu v podvečer začne program Písně z přírody.

"Škoda, že vítr nesl pryč zpívané slovo," dělí se o dojmy z vystoupení několika souborů odborník na lidovou píseň Jaromír Nečas. Desítky lidí posedávajících v trávě jsou, zdá se, více než spokojeny. Do vzduchu letí písničky zpívané našimi předky na pastvě, na polích či při večerních ohních. "Do Strážnice jezdím od roku 1967. Vynechal jsem od té doby jenom dvakrát. Mám rád folklor v přirozeném prostředí," odpovídá Miroslav Potyka na otázku, proč se na festival vrací. Oceňuje, že se část programu přesunula do volné přírody. "Ukazuje se, že autentické prostředí, tedy místa, kde dříve písně skutečně zněly, představují možnou cestu daleko více než přece jen umělá pódia," přizvukuje mu autor jednoho ze zdejších pořadů František Hrňa.

Na pódiích strážnického amfiteátru zatím vrcholí podvečerní program. Prostor zvaný Zámek, který pojme přes tři a půl tisíce diváků, je zaplněný ze dvou třetin. Všichni se zájmem sledují vystoupení národnostních menšin žijících na našem území. Reprízu pořadu Domovina jasně ovládnou řecké písně a tance souborů Prométheus, Gorgona a Akropolis, loňských laureátů pořadu. Náladu tleskajícího a pískajícího publika náležitě rozpálí pražská Libora, předvádějící folklor ze slovenského Horehronie.

S napětím je očekáván také hlavní celovečerní pořad věnovaný regionu Kyjovska. Do posledního místa zaplněný třítisícový stadion Bludník žasne nad krásou bohatě zdobených krojů, které byly za masarykovských časů laiky chápány jako symbol kroje národního. "Letos přišlo celkem jedenáct tisíc lidí," komentoval včera celkovou návštěvnost prezident festivalu Krist. Na Strážnický park se v sobotu před půlnocí snesl deštík. Mnozí přesto zůstanou v parku do kuropění. Písně hřejí podobně jako víno.

Taneční vystoupení na mezinárodním folklórním festivalu ve Strážnici lákalo hlavně nejmenší

Strážnice - festival krojovaných fanoušků lidové kultury

Letošní dění na strážnickém folklórním festivalu shlédlo přibližně jedenáct tisíc návštěvníků

Mezi účinkujícímu ve Strážnici bylo i mnoho mladých muzikantů