Ticho na chodbách 3. základní školy v Chebu co chvíli přeruší hlasité volání. Haló, haló ozývá se zpoza zavřených dveří. Prvňáčci se tam učí číst jinak, než si mnozí z nás pamatují ze svých dětských let.
„Učitel se v této fázi opravdu stává do jisté míry hercem,“ potvrzuje učitelka Ivana Baniunynská, která patří na škole k průkopníkům metody Sfumato. S metodou má už letité zkušenosti. Na základní škole ve Skalné, odkud do Chebu přišla, se tak prvňáčci učí číst už řadu let.
„Děti na sebe písmenka volají, syčí je skrz zatnuté zoubky nebo je ze sebe spolu s proudem vzduchu vyrážejí. Učitel je musí svým výkonem strhnout, aby se nebály a nestyděly se,“ doplňuje. „Každou novou hlásku uvádí malá dramatizace.“
Například s písmenkem O se v této třídě děti seznámí tak, že si na koberci nejprve udělají z modré látky rybníček. Ten má tvar písmenka, které právě poznávají. Po krátké pohádce na sebe volají z jednoho břehu na druhý: Haló! Poslední hlásku přitom záměrně protahují. Písmenko v různých tvarech pak poznávají na tabuli.
Z toho, že si ve škole při čtení víc hrají, jsou nadšené. Dílem možná i proto, že se práce s písmenky prolíná do mnoha jiných předmětů. A tak si často písmenko, které se ten den naučily, také namalují, vytvoří z modelíny nebo vystřihnou z papíru.
Na rozdíl od jiných metod se učí poznávat všechny čtyři tvary současně. Malé, velké, tiskací i psací. Kouzlo nácviku čtení touto metodou spočívá v tom, že jsou všechny fáze výuky jakoby zpomalené. Když pak děti začnou známé hlásky spojovat do slov, vypadá to, jakoby zpívaly.
„Technika splývavého čtení je postavena na základě pomalé realizace. To dává dostatek času na zpracování zrakového vjemu. Vtip je v tom, že děti tak dlouho „čtou“ jedno písmeno, dokud jim oko nenačte druhé a neuvědomí si třetí. Vidí tak slovo jako celek, ne jako skupinu slabik. Základem je dokonale sladit zrak, dech, hlas i sluch,“ upřesňuje Ivana Baniunynská.
„Metoda respektuje individuální čtecí tempo každého jednotlivce. To vede k tomu, že nedochází k dvojitému čtení. Žák si nepředčítá, nevynechává ani nepřidává písmena, nezaměňuje je za jiné ani nezadrhává. Čtení je vázané, plynulé, hlasité. Děti rozlišují dlouhé a krátké samohlásky, nemají problémy s intonací ve větě a správně vyslovují. Hlavní je, že tomu, co čtou, také rozumějí.“
Pomalý nácvik předejde i dyslelxii
Co ale dělat s dětmi, které jsou příliš ostýchavé a s hlasitým nácvikem písmen mají problém? I pro ně našli tamní učitelé recept. Sáhnou do skříně pro hábity, ušité ze záclony a celá třída si zahraje na duchy.
„Je překvapující, jak se pod rouškou děti rozpovídají a ochotně písmenka nacvičují. K tomu účelu v některých třídách slouží i zatahovací opony,“ doplňuje další z učitelek, Mirka Špalková.
Ta s úspěchem využívá metodu Sfumato při nápravě čtení i u starších žáků, kteří se číst učili ještě postaru. Tedy skládáním písmen do slabik, ze kterých následně tvořili slova. „Skvělé je, že při splývavém čtení nedochází k poruchám čtení. Dyslexie se při pomalém nácviku vůbec neobjevuje,“ říká Mirka Špalková.
„Navíc napomáhá k odstranění logopedických problémů. Při splývavém čtení se hodně pracuje s mluvidly, a tím se zlepšuje výslovnost.“
Nová metoda si získala příznivce i mezi rodiči. I když někteří přiznávají, že se zpočátku potýkali s nedůvěrou. „Moc se mi nelíbilo, že se zrovna na mém dítěti bude zkoušet nějaká novinka,“ svěřuje se matka Honzíka, který před rokem na tamní škole s metodou splývavého čtení začínal.
„Trochu jsem se bála. První třída je pro školáka hodně důležitá. Výsledky ale předčily moje očekávání. Honzík začal najednou číst, ani nevím jak. Někdy po Vánocích si ke mně sedl, otevřel knížku a začal. Plynule, bez zadrhávání, správně. Bylo to neuvěřitelné. A já jsem tak čtení v první třídě prožila v pohodě a bez stresů.“
Bez školení by to nešlo
Metodou splývavého čtení se na chebské 3. základní škole učí děti číst už druhý rok. „Zatím jsme žádné zápory neobjevili. Je pravda, že metoda je náročnější na přípravu a samotnou práci v hodinách, ale vyplatí se to. Díky splývavému čtení se děti naučí číst dobře. Tím odpadají pozdější problémy a přeučování,“ tvrdí zástupkyně ředitele Štěpánka Dostálová.
A dodává, že všichni tamní učitelé prvního stupně učí Sfumato na základě náročného školení.
Autorkou metodiky splývavého čtení je PaedDr. Mária Navrátilová. Ta pracuje již téměř čtyři desetiletí na vývoji metodiky splývavého čtení, kterou používá ve vlastní pedagogické praxi. Věnuje se také výuce pedagogů a získávání zpětných vazeb ze škol. Metoda Sfumato se používá k výuce čtení nejen v České republice, ale už i v Polsku a na Slovensku.
