Projekt získal podporu z evropských fondů ve výši téměř 90 tisíc eur, tedy více než dva miliony korun.
Na německé straně jej řídí a koordinuje Generální ředitelství bavorských státních archivů v Mnichově, na straně české pak Státní oblastní archiv v Plzni. Konkrétní digitalizační práce a celkovou koordinaci má jako vedoucí partner projektu na starosti Státní okresní archiv Cheb.
„V česko-bavorském příhraničí se toho v minulosti stalo hodně. Problém je v tom, že se o tom nikde moc nemluvilo, ani ve školách se o regionální historii příliš nedozvíme. V tomto směru záleží hlavně na učitelích, jak moc se této oblasti chtějí věnovat. Jenže pokud se regionální dějiny opomíjejí, lidem chybějí souvislosti. A navíc právě podrobná znalost místa, kde žijí, je tím, co v lidech vzbuzuje hrdost na region, patriotismus, pocit sounáležitosti,“ vysvětluje ředitel Státního okresního archivu Cheb Karel Halla.
Koncept jako Wikipedie
Podle jeho slov by se mělo o minulosti regionu mluvit už na základních a středních školách. A právě digitální vlastivěda by měla učitelům při výuce zásadně pomoci, například formou nabídky nejrůznějších pracovních listů.
„Děti by se neměly učit například jen to, kdo proti komu stál v bitvě na Moravském poli. Měly by vědět, co se v té době dělo tady u nás. Poznávání regionálních dějin je velký dluh, který dějepisné vyučování má,“ říká ředitel Halla a doplňuje, že nová digitální vlastivěda by měla být koncipovaná podobně jako Wikipedie.
„K jednotlivým lokalitám budeme postupně vkládat informace a údaje, které máme k dispozici. Bude to velmi rozsáhlé dílo. Proto se nejprve musíme bavit o tom, jak by ta struktura měla vypadat, jak vychytat mouchy, aby všichni jednoduše našli to, co potřebují. A právě tohle je součástí pilotního projektu, který byl podpořen z evropských fondů. Samotná vlastivěda bude vznikat až následně. Snad se nám i na tento záměr podaří získat podporu z evropských fondů,“ věří Karel Halla a dodává, že na projektu vedle archivů spolupracují i další instituce.
V kraji jsou to například Gymnázium Cheb, Muzeum Sokolov či Krajská knihovna Karlovy Vary, v Bavorsku vedle zmíněného ředitelství v Mnichově spolupracuje pracoviště ministerského pověřence pro gymnázia Horní Falce v Řezně, Hans-Carossa gymnázium v Landshutu, městské archivy v Landshutu, Straubingu, Řezně a Amberku. Vedle toho by se mohli na tvorbě digitální vlastivědy podílet i lidé, kteří mají k danému místu vztah. A to tak, že by na stránky přidávali vlastní informace, fotografie, komentáře či výsledky bádání.
Archivy v západních Čechách spravují rozsáhlé sbírky historických dokumentů. V Plzni je například uložena sbírka matrik někdejšího Západočeského kraje, která obsahuje přes třináct tisíc svazků z let 1531 až 1949. Tyto instituce rovněž disponují archivními soubory, které mapují a dokumentují život německého obyvatelstva až do odsunu po druhé světové válce.
Chebský archiv navíc disponuje ojedinělým fondem středověkého města Chebu, který mimo jiné obsahuje listiny, aktový materiál i archiválie z provenience cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu. Aktuálně dojde k digitalizaci vlastivěd jednotlivých míst česko-bavorského příhraničí. Do elektronické podoby budou převedeny rovněž zápisy o jednáních městských rad z celých západních Čech, které se zachovaly od středověku až do konce 2. světové války.
