Zhruba roční čuník už teď váží přes metrák. Punťova cesta za klidným životem vedla přes poděbradskou záchrannou stanici. „Jeden pán si Punťu narychlo koupil, aby ho zachránil,“ uvedla Hana Šimková, předsedkyně spolku Ostrovský Macík.
Jenže právě tehdy se objevil první problém, kam s ním. Prasátko sice v té době ještě nevážilo sto kilo, ale i tak to byl pořádný cvalík.
Prvním rychlým řešením byla ona záchranná stanice volně žijících živočichů v Poděbradech, kde strávil první dva měsíce života jako svobodné zvíře. To bylo ale jen dočasné řešení.
„Punťu jsme dostali darem. Před Vánoci ho odkoupil jistý pán od lidí, kteří ho měli na maso. A on mu chtěl zachránit život,“ popsala zlomový okamžik Šimková. Dalším krokem ke šťastnému konci bylo zajištění přepravy čuníka do Macíka. „Nakonec se povedlo sehnat nějakou odchytovou službu, která Punťu odvezla až k nám,“ sdělila.
Po příjezdu do nového domova musel vepřík do izolace. „Vzhledem k tomu, že prase nemá očkovací průkaz jako pes, tak jsme ho museli dát automaticky do karantény. Živočich jí musí projít vždycky. Pokud nepřijde zvíře jako například kůň, který má modrý průkaz se všemi očkováními, to pak nemusí do karantény. Ale pokud přijde zvíře a my nevíme, z jakých je podmínek, tak musí do karantény. Může mít klidně jen parazity. Cokoliv, co není tak vážného, ale přitom může ohrozit množství zvířat, která máme. Musíme si dávat pozor,“ vysvětlila situaci.
Podle Šimkové prase může přivést i ovčí vši. Ty od něho může chytit ovce, koza, kůň. Z toho důvodu všechna zvířata, u kterých není známý chovatel a nemají doklady, kde by bylo veterinární osvědčení, musí vždy projít karanténou.
Hana Šimková poukazuje i na to, že v současnosti jsou prasata v České republice ohrožena prasečím morem a Aujeszkyho chorobou (tzv. šílené svrbění, pozn. red.).
V první polovině března se tak čuník přesunul do izolace, kde byl až do první poloviny května.
„Teď jsme ho přesunuli do venkovního výběhu, kde bude normálně žít, dokud sám neumře. I v zimě bude venku. Má výběh s nízkým plotem, který prasata nepřeskočí s tou váhou, a mají psí boudy,“ popsala nové bydlení. Teď se Punťa vesele rochní ve svém. „Víte, prasata jsou nejčistotnější zvířata,“ vysvětlila Šimková.
Punťa není jediným křížencem, který si užívá klidného života na venkově. Má dokonce souseda. „Máme tady ještě dlouholeté prase, křížence divokého s růžovým. Dnes váží kolem dvou set kilogramů,“ řekla Šimková.
Punťův osud mohou mít i jiná zvířata. „Výběhy máme pořád k dispozici, protože jsme záchranná stanice volně žijících živočichů. Kdykoliv k nám mohou přivést srnku nebo jiného živočicha, máme k dispozici několik výběhů,“ podotýká předsedkyně spolku, který zajišťuje azyl týraným a hendikepovaným zvířatům. Ročně jich přijme i čtyři sta.
