Vedle nižší podpory si sami musí platit i odvody na pojištění. „Konkrétně my jsme přišli o pět tisíc korun měsíčně. Odvody na zdravotní a sociální pojištění naštěstí platit nemusím, celodenně totiž pečuji o manžela, který je na tom zdravotně velmi špatně. Je na vozíku a bez pomoci se neobejde,“ uvádí Jana Zolotarová, která má spolu se svým mužem Vladislavem v péči dnes osmiletého Péťu.
Vzali si ho hned poté, co se narodil. Jejich dcera se totiž v té době potýkala se závislostí na drogách a žila víceméně na ulici. Hoch by tak musel do ústavu. Závislost jeho matku dovedla do vězení a posléze do léčebny.
„Nebyl to pěkný příběh, který jsme s ní prožívali. Ale dnes je čistá a snaží se uspořádat život a hlavně splatit dluhy, které nasekala. Úplně se od Chebu odřízla. Bylo to nutné, jinak by hrozilo, že do závislosti znovu spadne. Dnes žije v Kladně, v jedné místnosti, ale má práci, snaží se,“ vysvětluje Jana Zolotarová.
Péči o vnoučka a těžce nemocného manžela musí zvládat, přestože sama čelí zdravotním problémům, kvůli kterým nedávno přišla o ledvinu. Vzhledem ke zkrácení příspěvku má teď strach z budoucnosti.
„Potřeby do školy, oblečení, jídlo. A taky nějaký ten kroužek. Jenže to nevím, jestli si teď budeme moci dovolit. V létě jsem ho posílala na dva tábory, aby se zabavil a něco se i naučil. Na to, abychom s ním jezdili na výlety my, nemáme peníze ani možnosti. I to asi budeme muset omezit,“ hořekuje.
Péťa navíc trpí revmatoidní artritidou, která mu ničí klouby a zhoršuje zrak. To vyžaduje pravidelné a poměrně časté kontroly na specializovaném lékařském pracovišti v Plzni, kam s ním musí Jana Zolotarová dojíždět. Problém je i pořízení brýlí, které chlapec nutně potřebuje.
Pěstouni vybraní úřadem si naopak polepší
Ministerstvo legislativní změny odůvodňuje tím, že počty pěstounů klesají z důvodů nízkých odměn. Jenomže ty se zvedly jen takzvaným zprostředkovaným pěstounům. To jsou lidé vedení v evidenci žadatelů o pěstounskou péči, které vybírá úřad. A jim také náleží dávka zvaná odměna pěstouna.
Oproti tomu u nezprostředkované pěstounské péče, kdy je pěstounem příbuzný a úřad o zařazení do evidence nerozhodoval, se vyplácí příspěvek při pěstounské péči. A ten se nyní snížil.
„Jsem dlouhodobá pěstounka, prarodič, tedy nevybraná úřadem. A tak trochu nechápu, proč bych měla na dítě dostávat méně než jiní pěstouni. Vychovávám ho snad jinak? Mám nižší náklady? To rozdělení pěstounů bylo velmi nešťastné,“ říká k novele zákona další pěstounka Šárka Šmukařová, která se stará o jedenáctiletého vnuka Ríšu.
Od pádu na dno ji zachránilo to, že může pracovat. Pokud by ale o práci přišla nebo by pracovat z jakéhokoli důvodu nemohla, obává se, že by péči nezvládla.
„Argument, že jsem osoba blízká a je mojí povinností se starat, ten bych uznávala jen v případě své dcery. Ale u vnoučat? Nikdo neocení, že musím v mém věku znovu vychovávat dítě, starat se, prožívat s ním pubertu,“ stýská si.
Také ona přiznává, že bude muset mnohem víc šetřit. A děsí se nenadálých výdajů a zdražování. Od 1. ledna už platí víc za nájem bytu. „Nebudu schopná si našetřit peníze například na výměnu pračky nebo ledničky,“ dodává.
Naopak zprostředkovaní pěstouni si díky novele zákona polepší. V některých případech i o tisíce korun. Odměna pěstouna se totiž nově odvíjí od aktuální minimální mzdy.
Novela navíc navyšuje i odměnu podle stupně závislosti dítěte. Je nutné rovněž podotknout, že z této částky se ještě platí povinné měsíční odvody, jde tedy o hrubý příjem.
