Oksanu Gutner pobouřily zejména Knížákovy koláže s aranžovanými panenkami. Ty vznikly jako ilustrace k jeho fiktivní Nové bibli a Knížák je vystavuje už od roku 1990. Dokonce se staly i vizuálem jedné výstavy v Salzburgu. Žena je i přesto označila za šíření dětské pornografie a podala trestní oznámení na Galerii umění Karlovy Vary. Podle svých slov vnímá tato díla jako „nevkusné, nemravné a odpudivé koláže, znázorňující mimo jiné malá miminka a děti v nevhodných sexuálních pozicích“.
Sám Knížák dlouho nevěřil, že se něco takového opravdu děje a považoval celou situaci za absurdní.
„Připadá mi, že je to útok na svobodu médií a na umění, a to je samozřejmě útok na základní hodnoty, které tady máme. Naopak já budu žalovat policii, popřípadě paní z Ruska za dehonestaci, protože to, co se stalo, považuji za něco tak nehorázného, že jsem si myslel, že se to nemůže stát. Když jsem to poprvé zjistil, tak jsem se tomu jen smál. Přišlo mi to jako špatný žert, ale bohužel, žert to není. A skutečnost, že se něčím takovým zabývá policie, považuji za velkou mezeru v našem společenském životě,“ uvedl Knížák.
Zatím ale v ruce žádné oficiální vyjádření od policie nemá. „Od policie jsem měl jen jeden telefonát, takže čekám, až bude něco, proti čemu bych se mohl ozvat,“ řekl Knížák. Samotného umělce překvapil dotaz vyšetřovatelů, kde koupil ty děti. „Řekl jsem jim, že jsou to hračky pro děti. Přišlo mi obzvlášť pikantní, že se na to policie ptala. V podstatě jinak nechtěli vůbec nic.“
Jako autor, který byl v milosti režimem zatracován, má na celou situaci jasný názor. „Myslím si, že Rusové mají imperiální komplex. Tohle je jejich představa, že si mohou všechno všude dovolit. Přijde mi absurdní, že bych přijel do Soči a diktoval bych jim, co mají ukazovat a jak mají žít. A to myslím, že je opovážlivost. Člověk by se tady měl cítit jako host a ne jako imperátor,“ dodává.
Výstavu hájí i ředitel Galerie umění Karlovy Vary Jan Samec. „Na západě ani v Čechách nikoho dosud nenapadlo, že by koláže mohla mít pornografický charakter. Natožpak, aby to byla dětská pornografie,“ diví se Samec. A zdůrazňuje, že ani během instalace nikoho nenapadlo ani uvažovat o tom, aby aktivovali jakoukoliv autocenzuru. „Tu jsem v roce 1989 rád opustil.“
Mnohokrát vystavována a dokonce i publikována díla v několika katalozích se vždy setkala s kladným přijetím. „Nikdy to nikoho nepohoršovalo. A navíc se jedná o ilustrace k Nové bibli, kterou jsem si sám vymyslel. A jako novou rasu jsem použil mimina. To znamená děti, které se nemohou ani hýbat. Protože jsem měl panenky, které jsem koupil v hračkářství a které mi evokovaly jakousi zvláštní novou rasu. Všechno je to samozřejmě metafora. Umění není o tom, že děláme realistické věci, ale že dokreslujeme nějakou vizi. A pro mě to znamená něco čistého a jemného. Tak bych si přál, aby příští rasa vypadala, jestli někdy nějaká bude,“ osvětli své dílo autor.
„Nikdy se mi nic podobného nestalo. Když mě soudili komunisté, tak aby vyloučili veřejnost z přelíčení, přidali mi paragraf porušování mravnosti,“ řekl Knížák, podle nějž tehdy našli v německém katalogu poloakt, který využili jako záminku.
Galerie se chystá vystavovat ruské nonkonformisty
Celou situaci podtrhuje i skutečnost, že bývalý ruský konzul je osobním přítelem Milana Knížáka. „Přijde mi to celé opravdu bizarní, protože on mou práci zná. Kdyby se to každý den nepotvrzovalo, tak si myslím, že se mi to zdá,“ dodal Knížák.
„Ani od nás nejdou žádné rusofóbní tendence, protože další výstava, kterou chystáme, jsou ruští nonkonformisté,“ vysvětlil Samec. Navíc mezi ruskými nonkonformisty bude vystaveno i dílo Ilji Kabakova, se kterým Knížák vystavoval před lety v Sao Paulu.
Ve městě se nyní podepisují petice na zrušení i podporu celé výstavy. Autorka petice lobující za zákaz Patricie Kossevová nasbírala dvě stovky podpisů, petice galeristky Hany Šauerové za svobodu uměleckého vyjádření má pět set petentů. Výstava Žít jinak potrvá až do 22. dubna.
24. března 2018 |
