„Před nedávnem jsme měli jednání o tom, že bychom téma letecké záchranné služby znovu rádi otevřeli. Domlouvali jsme se na tom i s ředitelem záchranné služby. Nyní je smlouva do roku 2027, což je pro nás poněkud vzdálený horizont, kdy se může měnit smlouva. Ale ono to není zcela uzavřené, takže bychom toto téma otevřeli znovu. Pořád je asi třetina obyvatel kraje mimo akční dosah letecké záchranné služby,“ uvedl pro ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Mimo dvacetiminutový dolet letecké záchranky z plzeňského letiště v Líních jsou tak s výjimkou Mariánských Lázní všechna velká města jako Sokolov, Cheb, Aš či Ostrov. Samotné krajské město je na samé hranici doletu. Problém je i oblast kolem dálnice D6.
„Souhrnně se tedy jedná o území, kde trvale žije přibližně 200 tisíc obyvatel a kudy ročně projde asi milion lázeňských hostů a turistů. Rozhodně tedy nejde o nějaký neobydlený pás lesů,“ konstatoval Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.
Zřízení letecké záchranky je podle něj jasnou volbou. „Oblast kraje, která leží mimo dolet, je z výše zmíněných nepokrytých oblastí zdaleka nejlidnatější. V regionu je navíc značně omezený rozsah takzvané centrové zdravotní péče, tedy specializovaná pracoviště, jako je traumacentrum, popáleninové centrum či pediatrická a neonatologická péče vyššího typu. Řadu pacientů je tak nutné transportovat na vyšší pracoviště buď do Plzně, nebo Prahy,“ vysvětlil ředitel.
Navíc podle něj není v porovnání s jinými kraji zajištěn letecký transport u interních pacientů, lidí po resuscitaci a podobně.
„Podle propočtů, které vycházejí z naší statistiky a ze srovnání s jinými kraji, lze konstatovat, že pokud by byli pacienti v regionu ošetřováni a dopravováni leteckou záchrankou v celém rozsahu indikací jako v jiných krajích, využití letecké záchranky by u nás bylo naprosto srovnatelné a obdobně četné jako v jakékoliv jiné oblasti České republiky,“ dodal Smetana.
Loni vrtulníky z Plzně či Ústí nad Labem přiletěly do kraje celkem 271krát. Část ze zásahů prováděli záchranáři i v krušnohorských lyžařských střediscích. „Ročně je jich kolem dvaceti,“ konstatoval Miroslav Račko, náčelník Horské služby Krušné hory. Část zaměstnanců je přitom vyškolená pro práci leteckého záchranáře, v praxi tak spolupracují jak s plzeňskou, tak ústeckou letkou.
V uplynulé lyžařské sezoně zasahoval vrtulník na krušnohorských sjezdovkách desetkrát. „Leteckou záchranku si vyžadujeme cestou krajské záchranky. Její dispečer je ten, který rozhoduje. Dokázal bych si ale představit, že bychom vrtulníky využili i vícekrát. Časový benefit v tomto případě dává smysl,“ dodal Račko.
22. března 2018 |
