„Pracujeme zatím v klidu, ale je tady ohromné riziko požáru. Pole je rozpálené a prach od mašin je jako střelný prach. Stačí jiskra a nikdo oheň nezastaví. Je to obrovský strašák. Vidíme, jak požáry řádí v zahraničí,“ říká jednatel Statku Bor ZEOS Zdeněk Matějů.
Zemědělci s sebou pro jistotu vozí pluh, zaorávač a nádrž s vodou. „Kdyby do počínajícího požáru foukl vítr, tak tam nikoho poslat nemůžete, protože v kouři se zadusí motor traktoru a člověk tam může uhořet,“ popisuje nebezpečí Matějů.
Stačí i nedopalek cigarety
Obavy ze vzplanutí polí mají i v Zemědělském družstvu Novosedly.
„Požár hrozí vždy, takže s ním počítáme a automaticky dáváme na pole cisternu s vodou. Riziko tam je čím dál větší. Dokonce i od neposlušných turistů. Stačí nedopalek od cigarety vyhozený z okna auta. V tomhle počasí je to rychlé,“ popsal Vladimír Vrzáček z novosedelského družstva.
S nedostatkem vláhy už jsou relativně smíření, ale začíná chybět i voda ve spodních nádržích.
„Sucho je poslední čtyři roky, do toho v zimě část úrody vymrzla. Mohlo by to být lepší. Nejhorší je ten kumulovaný efekt. Takhle se každý rok deficit vláhy prohlubuje,“ vysvětlil Matějů a s nadhledem dodává, že čtyři největší nepřátelé zemědělce jsou jaro, léto, podzim a zima.
Letošní rok ale nevnímá tak strašně jako ten předchozí. „Loni to bylo za poslední léta nejhorší, ale ještě nemáme celou úrodu doma. Může se stát cokoliv, třeba přijdou kroupy,“ řekl Matějů.
Menší výnosy
Letos ale tropické počasí urychlilo růst a kvůli nedostatku vláhy je úroda menší.
„Je sucho a teplo, všechno začalo brzy. Zmenšil se růst, všechno je podstatně nižší. Vyjeli jsme a výnosy jsou horší. Obilí až o dvacet procent. Řepka možná bude, ale ještě nemáme sklizených tolik ploch. Co slýchám z okolí, tak to bude letos horší. Řepky bude možná o deset procent méně,“ uvedl Vladimír Tůma ze společnosti Agro kombinát Dolní Žandov.
To potvrdili i Borští. „Zrno je drobnější, což na krmení nevadí, ale na prodej půjde za nižší cenu. Pro sebe budeme mít krmiva asi dost, ale o to méně utržíme. Nakrmit zvířata je však naše priorita. Kvůli počasí se nám zhorší asi tak o dvacet procent výnosy. Nejhůř u nás dopadla řepka,“ popsal situaci Matějů.
Kromě sucha jim totiž úrodu řepky poškodil mráz. Teď mají sklizenou polovinu polí a už vědí, že přijdou o možný zisk na prodeji obilovin. „Jsme zvyklí, že potřebujeme i něco prodat, abychom měli prostředky na chod a investice. Tam se to snížilo asi o padesát procent,“ odhadl Matějů.
Žandovští se zase obávají, že je čeká krušná zima. Nejvýrazněji zasáhlo horké počasí krmení pro dobytek.
„Z krmení je problém píce, to znamená seno a siláž nebo pastva. Tam už dochází dech. Myslíme si, že toho bude podstatně méně, ale přežijeme. Ale jestli bude zima bez problémů? Uvidíme, co přijde, třeba zemětřesení. To je samozřejmě jen obrazně řečeno. Nemůžeme předem říci, co bude. Ale myslíme si, že budeme mít zásoby, abychom přežili,“ doufá Tůma.
Sice není ještě všem dnům sklizně konec, ale už teď všichni ví, že budou ve ztrátě. Až na Pšovské, ti začali jako poslední.
Bude málo krmení
„Zatím to letos nevypadá na ztrátu. Posekali jsme zatím první třetinu polí. Co jsme zatím sklidili, vychází na průměr. Je to nejspíš tím, že jsme ve vyšší nadmořské výšce mezi 500 až 550 nad mořem,“ vysvětluje si situaci Vladimír Vrzáček.
„Všechno dozrává. Poté co sklidíme řepku, tak se vrhneme na pšenici. Ječmen a oves si necháme na konec. Máme ještě tak čtrnáct dní práce před sebou,“ popsal Vrzáček.
Podle něj je na sklizeň počasí dobré, ale na zelenou hmotu na krmení špatné.
„Na loukách nic neroste. Je to spálené. Kukuřice nedorostly do objemu, který mají mít, a trvalé travní porosty jsou vysušené. Třetí seče vojtěšky a jetele jsou ohrožené. Pomalu ani nenarostou. Krmení pro dobytek bude zřejmě málo,“ vyslovil své obavy Vrzáček.
Už teď ví, že pastviny pro zvířata neobrostou. „Posekaly se a nic tam není,“ postěžoval si. Zato s obilovinami to u nich vypadá dobře. Problém nastane s dalším setím.
„Za chvíli se bude znovu sít řepka, to musí být do 20. srpna, ale když bude půda vyschlá jako troud, tak to nepůjde dobře, bude tam velké opotřebení. Vždycky je to něco za něco,“ dodal Vrzáček s tím, že i když je takové horko a sucho, tak je to lepší než mokro, kdy se musí úroda sušit a hrozí, že chytne plíseň.
