Zatímco individuální výuka hudebních nástrojů tak citelný zásah necítí, vládní omezení se nejvíce dotkla oborů kolektivních, a to hlavně sborového zpěvu, taneční výchovy nebo dramatických kroužků. Velkou roli tedy nyní hraje fantazie konkrétního pedagoga i angažovanost rodičů.
Hra na všechny možné hudební nástroje od houslí, přes klarinet až po elektronické klávesy, výtvarná tvorba, taneční obor i literárně dramatický obor - vzdělání ve všech těchto oblastech nabízí například ZUŠ Horní Slavkov. A studenti všech těchto oborů bez výjimek jsou stále odkázáni pouze na on-line prostředí. I přes dlouhotrvající omezení ale žáci ve studiu uměleckých oborů pokračují.
„Odhlásilo se asi deset dětí z naší celkové kapacity 550 žáků, což se stává i v jiných letech, děti často v průběhu roku zjistí, že mají vlohy spíše na něco jiného. Většinu volných míst se dokonce podařilo znovu zaplnit. Žákům, kteří nyní studium vzdali, se navíc může stát, že se v září nebudou moci znovu přihlásit, protože naše kapacita bude plně zaplněna,” popsal situaci ředitel ZUŠ Horní Slavkov Jan Zapf.
Sbor přišel o rok práce
Hudební obor podle něj nepocítil výpadek vůbec, nejtěžší souboj naopak svádí kolektivní umělecké obory, jako jsou sbory, orchestry či výtvarná výchova.
„V tom krátkém podzimním rozvolnění, kdy byla umožněna individuální výchova, chodili žáci těchto kolektivních oborů na výuku po jednom, byť v trochu kratším čase. Až bude individuální výuka opět umožněna, což, doufáme, bude od 4. stupně PESa, pokud se nic nezmění, budeme v tom určitě pokračovat nadále. Snažíme se ale i nyní, pořádáme různé streamy, online koncerty hudební i taneční, navíc přenášené dokonce různými krajskými médii, rodiče to velmi oslovilo,” dodal Zapf.
Pedagogové se nyní prý ze všech sil snaží udržet pohromadě jednotlivé kolektivy i v online prostředí. Když se totiž takový kolektiv jednou rozpadne, velmi těžko se se skupinou začíná od úplného začátku.
To potvrzuje i Miroslava Lendělová z karlovarské ZUŠ Šmeralova, která vyučuje zpěv a hudební nauku.
„Sólový zpěv i hudební nauky jedou bez problémů, našli jsme si svou cestu, skypujeme, voláme si, posíláme si videa, tvoříme prezentace. To, co nám bude nejvíce chybět, je sborový zpěv. Náš sbor měl totiž kolem 150 členů a nyní je jeho činnost pozastavena. A ten téměř rok nám bude velice chybět. Těleso mělo svou kontinuitu - nejstarší vždy zaučovali nové nejmladší členy. Takto se tyto dvě skupiny vůbec nepotkají a to je obrovská škoda,“ popsala zpěvačka a učitelka.
Hodně záleží na rodičích
Pozastavení kolektivního uměleckého oboru, jako je třeba tanec, popisuje i maminka dvou dětí žijící na Chebsku.
„Učitelé ale rovnou vytvořili plány, jak po rozvolnění hodiny nahradí. A co jde, to běží online či s konzultacemi. Myslím si, že je důležité děti neodhlašovat - chci podpořit školu, kterou jsem svým dětem vybrala a to i přes to, že je pro mě zaplacení školného náročnější než dříve. A stejně to vnímají i všichni rodiče v mém okolí,“ popsala situaci v Chebu Vladimíra Vítová.
Velmi pozitivně se snaží situaci vnímat ředitelka ZUŠ Ostrov Irena Konývková, která zároveň vyučuje dramatickou výchovu.
„Jedeme na plný plyn, výuka je sice jiná, ale děti se naučí spoustu dovedností, na které by při klasické výuce nebyl čas. V rámci LDO se nyní například zaměřujeme na moderování, natáčíme krátké filmy, děti píšou vlastní texty, věnujeme se stínovému divadlu, připravujeme různé video materiály pro místní knihovnu. Prázdné prostory na městských plakátových plochách plánujeme zaplnit vlastními texty či obrazy z dílny našeho výtvarného oboru,” popsala Konývková.
Žáků se zde v pololetí odhlásilo jen pár - prakticky stejně jako každý rok, a také zde často na volná místa čeká několik náhradníků. Podle Konývkové se se situací zvládl vypořádat i místní taneční obor.
„Vedoucí našeho tanečního oboru se nyní s dětmi připojuje do tanečních lekcí z celého světa, takže si děti vyzkouší mnoho tanečních stylů, byť pouze z domova. Stala se tu také úžasná věc, že si hned několik žáků koupilo domů taneční baletizol a ten nyní mají třeba v pokojíčku či v garáži, a mohou se tak tanci z domova věnovat naplno. Hodně záleží na fantazii daného pedagoga, podpoře a nadšení rodičů a na tom, jestli byl kolektiv soudržný už před krizí,” vysvětlila ředitelka.
Školy to dětem vynahradí
Celou věc je však zapotřebí vidět také z druhé strany - i přes nadšení pedagogů může rodičům kromě trpělivosti s neustálým připojením dětí k internetu docházet jiná podstatná věc - peníze.
„Hodně rodičů se ocitlo ve finanční tísni. Když mají například jeden počítač a několik dětí, tak je pro ně situace opravdu složitá. Snažíme se jim jít co nejvíce vstříc. Máme pocit, že nás stát vnímá trochu jako na vedlejší koleji - je pochopitelné, že nejprve je zapotřebí vyřešit základní, střední a vysoké vzdělávání, ale nemělo by se zapomínat ani na nás, obzvláště když můžeme většinu studentů vyučovat v modelu jeden na jednoho,“ vysvětluje Ingrid Ahneová, ředitelka karlovarské ZUŠ Antonína Dvořáka.
„Koncept ZUŠ, který v České republice máme je v Evropě jedinečný. Distanční výuka je sice náročná, ale stále je to druh oddechové činnosti, děti k ní většinou nepotřebují přítomnost rodičů, je to pro ně další kontakt s vrstevníky. Nabádáme všechny, aby vytrvali. V září už by se znovu nemuseli do školy dostat, anebo ne ke stejnému učiteli a do stejného kolektivu. Navíc všichni mí pedagogové již nadšeně plánují, jak po ukončení opatření dětem další výuku vynahradí - v plánu jsou návštěvy lanového centra, dramaťáci mají v plánu chodit do divadla na představení i mimo klasickou učební dobu, vymýšlíme projektové dny mimo školu, výtvarné plenéry. Všechny tyto aktivity bude hradit ZUŠ, určitě se je na co těšit. Vydržte a vaše děti to určitě ocení,“ zakončila ředitelka.
