Na pozemku Šaclových se prohánějí Lama Boženka, oslice Růženka, klokan Skippy a další zvířata. Ač místo u cesty poblíž mostu přes železnici není označené, nejde právě kvůli své poloze u frekventované silnice první třídy přehlédnout.
Během let tam vyrostly ohrady s pastvinami a přístřešky pro zvířata. Také okrasná jezírka s rybami.
Ač jde o soukromý pozemek, asi hektarový zookoutek je zčásti volně přístupný. A postupně se stal oblíbeným cílem procházek a výletů nejen pro místní rodiny.
„Máme rádi zvířata i lidi. Ať se přijdou podívat, ale chovají se slušně,“ říká majitel Alois Šacl. Areál bývá v létě přístupný zhruba od půl osmé ráno do devíti večer, než majitel zase zamkne brány.
Základní podmínkou chovu je čistá voda. Tak proč ne rybníčky?
Když Alois Šacl coby šéf velké dobytkářské firmy z nedaleké Radešínské Svratky před lety uvažoval, čím se zabaví na důchod, rozhodl se, že si pořídí kačeny, slepice a křepelky. Zbloudilé míčky z odpaliště původně zamýšleného golfového hřiště by totiž mohly ohrozit dopravu.
Šaclův koníček postupně přerostl do větších rozměrů. A k výběhům hned přibyla také kaskáda jezírek, ve kterých pořád dokola cirkuluje voda. V ní plují například jeseni zlatí nebo koi kapři, vodu od řas čistí také tolstolobik.
„První byla zvířata. A základní podmínka pro ně je čistá voda. Když jim máte dvakrát denně nosit čistou vodu, je to zátěž. První myšlenka proto byla udělat napájecí koridor. A když už budeme dělat něco takového, udělejme z nich okrasné rybníčky, řekl jsem si,“ líčí Šacl.
Ovce, pštrosi, lamy nebo poníci tak mají neustálý přístup k vodě. V zimě, pokud to jinak nejde, pijí z vyhřívaných napáječek.
Klokanovi sežrala kuna kamaráda. Tak dostal partnerku a je klid
Vedle sebe žije stádo ovcí kamerunských, pony shetlandský, nandu pampový nebo lama alpaka. A také párek klokanů Bennetových, k nimž se však návštěvníci běžně nedostanou.
„Samec Skippy původně sdílel výběh s velkým králíkem, měli se rádi. Jenže pro králíka si přišla kuna. Klokan pak nervózně běhal po kleci a hledal ho, tak jsme mu dovezli klokanici a je v pohodě,“ říká s úsměvem chovatel.
Nyní je s manželkou zvědavý, zda klokanici Sandře z vaku vykoukne mládě. „Moc se teď k sobě nemají, ale Skippy ji chodí okukovat, tak uvidíme, jak to dopadne,“ vyčkává Šacl.
Právě klokani a lamy jsou největší oblíbenci Zdeňky Šaclové. „Pořád jim přilepšuje a každý den za nimi chodí,“ poznamenal její manžel.
Ač je zookoutek hned u silnice, působí celý areál jako zelená oáza. Kdo má štěstí, zahlédne na jezírku třeba užovku. „Jednou jsem slyšel nářek, had totiž držel žábu za nohu a ta strašně naříkala. Hada jsem vyplašil, ale pak si určitě chytil jiného skokana,“ líčí Šacl.
Chovatel přemýšlí ještě o zebře či velbloudovi, manželka odmítá
Zookoutek zatím zůstává přístupný veřejnosti. „Pokud to nepřekročí únosnou mez... Pozemek máme sledovaný kamerami, takže vím, co se tady děje,“ říká majitel. Tak přišel i na to, že jedna maminka s kočárkem vyvrátila vstupní branku, protože tlačila proti pantům.
Děti nejčastěji hází kamínky do jezírek. „Když jsme v areálu umístili tabulky, zlepšilo se to. Krmit se smí pouze ovce kamerunské,“ upozorňuje chovatel.
Zároveň nechce svoji atrakci nijak komercializovat. „Provádět tady nemůžeme, jen občas,“ má jasno majitel.
Co si pořídí dál? „Přemýšlel jsem ještě o zebrách nebo malém velbloudovi,“ prozradil Šacl. Manželka však zůstává neoblomná. „Už máme všechno,“ tvrdí.
V plánu mají ještě voliéru pro bažanty a zimní příbytek pro husy a kačeny. „Bylo by nám líto, kdyby je zase odnesla liška,“ vysvětluje majitel. Predátoři totiž dosud nadělali víc škody než samotní návštěvníci.
