Otava v minulosti dlouhodobě působil v jihlavském zastupitelstvu. „Zastupitelem a zároveň členem rady města byl v letech 1994 až 2002,“ sdělil mluvčí magistrátu Radek Tulis.
Své celoživotní povolání si Antonín Otava vybral sám po druhé světové válce. „Nikdo mi doma neradil,“ říkával.
Jako patnáctiletý začal navštěvovat knihkupeckou školu v Brně. Psal se rok 1947. Studenti byli tehdy vedeni zkušenými obchodníky k tomu, že si jednou sami otevřou prodejnu s knihami.
Na konci školy v 50. letech ale bylo jasné, že si Antonín Otava žádné knihkupectví neotevře.
„V roce 1950 až 1951 se už rušila nakladatelství jako soukromé firmy, stejně tak se rušili soukromí knihkupci,“ připomněl první ohrožení knižního trhu po druhé světové válce. Další hrozbou byla cenzura.
Začínal v antikvariátu
Do Jihlavy se olomoucký rodák Otava přestěhoval po vojně. Šel za svojí budoucí ženou, která studovala na stejné škole. V polovině 50. let nastoupil do antikvariátu v Palackého ulici, kde strávil třináct let.
„Byla to zajímavá práce,“ hodnotil. Pak se v roce 1974 stal vedoucím knihkupectví na rohu Komenského ulice. V té provozovně se literatura prodávala od čtyřicátých let a právě s tímto obchůdkem Otava spojil celou svou další kariéru.
Za socialismu zažil dobu, kdy se na zboží stály velké fronty. Nakladatelé tenkrát dostávali papír na příděl, což byla hlavní příčina nedostatku žádaných knih.
„Měli jsme to zorganizované tak, že já jsem stál u dveří a pouštěli jsme po pěti lidech. Oni si vybrali, co chtěli. Při frontách, co byly, by se jinak lidé umačkali,“ vzpomínal Otava před čtyřmi lety v rozhovoru pro Český rozhlas Region. A nechtěl, aby se ta doba vracela. Knihy podle něj neměly být nedostatkové zboží. „Je to přece otázka prodeje,“ pravil.
Po sametové revoluci knihkupectví provozoval jako soukromník.
Před vstupem do podnikání přitom přemýšleli Otavovi o tom, kde vzít počáteční kapitál. Nakonec se obešli bez úvěru. Pomohli jim příbuzní, kteří sáhli na svoje úspory.
Před zhruba šesti lety se hlasitě ozval, když vláda chtěla zvýšit daň z přidané hodnoty na knihy z deseti na dvacet procent.
Připojil se k protestům knihkupců. V obchodě bylo možné podepisovat petici za záchranu knih. „Dovedete si představit, co by zvýšení daně znamenalo,“ říkal tehdy Antonín Otava. „Lidé by kupovali méně knih, méně by se vzdělávali,“ doplnil.
Poslední rozloučení se zesnulým se uskuteční v pondělí v 11:00 v kapli na Ústředním hřbitově v Jihlavě.
