„Zapojilo se celkem 180 amatérských herců, navíc asi patnáct dalších se omluvilo kvůli nemoci. Další desítky lidí pomáhaly s osvětlením, kulisami, kostýmy nebo pořadatelskou službu,“ ocenil režisér a spoluorganizátor Miroslav Keller.
„Zpočátku jsme měli obavy, zda se nám po covidové pauze podaří oslovit dostatečný počet herců. Ale přišli nejen ti, co hrají dlouhodobě, ale i úplně noví nebo ti, kteří se vrátili po určité přestávce,“ vyzdvihl Miroslav Keller.
Věkový rozptyl účinkujících byl obrovský. Od několikaměsíčního nemluvněte ve vaku až po 88letého člena velerady. Výjimkou nebyly rodiny zastoupené hned třemi generacemi.
Po Janu Křtitelovi a Jidášovi poprvé Ježíšem
Největší pozornost však diváci pochopitelně upírali na Ježíše, kterého poprvé ztvárnil František Špaček. Ten dosud mimo jiné prošel i rolemi Jana Křtitele a Jidáše.
Svoji velkou premiéru hodně prožíval. „Pašije jsem s každou jinou rolí vnímal trošku jinak. Ale tyhle okamžiky pro mě byly určitě nejsilnější. Špatně se to vyjadřuje slovy, je to niterný pocit,“ líčil sedmadvacetiletý muž bezprostředně po představení.
Kromě bičování a ukřižování se musel vypořádat také s mrazem a trémou. „Zimu jsem si do poslední chvíle nechtěl připouštět, i když nakonec dorazila také. Ale nervozita byla horší. Kdo mě zná, viděl, jak na mě nervozita postupně lezla a zase padala dolů,“ prozradil po hodinovém představení, jehož část odehrál polonahý.
Žďárské pašije připomínající podstatu největších křesťanských svátků se hrají pouze jednou ročně, vždy v úterý před Velikonocemi. Letos si představení nenechaly ujít zhruba dva tisíce diváků. Byl mezi nimi i iniciátor akce, bývalý místní farář Ervín Jansa, a také brněnský biskup Pavel Konzbul.
