Největší zaměstnavatel v kraji, jihlavský Bosch, má s odbory platnou dvouletou kolektivní smlouvu až do konce letošního roku.
„V roce 2019 došlo k plošnému navýšení tarifních mezd o 6 procent. Od 1. ledna 2020 dojde k dalšímu plošnému navýšení tarifních mezd ve výši 2,1 procenta,“ informoval mluvčí společnosti Bosch Mojmír Kolář. Bosch v krajském městě zaměstnává 4 300 lidí.
Kumulovaná průměrná mzda celé skupiny Bosch v Česku se podle něj pohybuje u dělnických pozic kolem 39 tisíc korun. Velikým handicapem ovšem bude podle Koláře přetrvávající nedostatek odborných kvalifikovaných sil.
Polepší si i pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany – kolektivní vyjednávání už skončilo. „Byl dohodnut růst tarifních mezd, příplatků a odměny za pracovní pohotovost o 5 procent, růst objemu smluvních mezd o 5 procent v divizích jaderná a klasická energetika, růst objemu smluvních mezd o 3 procenta v ostatních divizích,“ sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
ČEZ má v Dukovanech necelých 1 500 zaměstnanců. Průměrný plat nezveřejňuje s ohledem na velký rozsah a různorodost pracovních pozic.
Jihlavský dopravce ICOM transport potěší výrazným navýšením mezd hlavně své řidiče. „K plošnému zvyšování mezd dojde u řidičů autobusů, přičemž předpokládáme nárůst o cca 10 procent. U mechaniků dojde ke zvýšení mzdy o 6 procent. U ostatních pracovních pozic se bude zvyšování platů řešit individuálně,“ uvedla HR a PR manažerka společnosti ICOM Marcela Průchová. Kolektivní smlouvu s odbory ladilo vedení firmy před Vánocemi.
ICOM aktuálně zaměstnává 1 800 pracovníků. „Zatímco řidiči tuzemské nákladní dopravy mají průměrný plat 39 587 Kč a k tomu 4 689 Kč stravného, řidiči mezinárodní nákladní dopravy mají průměrný plat 26 402 Kč a k tomu 22 181 Kč stravného. Řidiči autobusové dopravy si průměrně vydělají 36 646 Kč a k tomu stravné 2 636 Kč,“ prozradila Průchová. U technicko-hospodářských pracovníků činí průměrný plat téměř 31 tisíc korun.
ICOM hodnotí loňský rok jako úspěšný, v tom novém očekává mírný pokles tržeb spojený zejména se zpomalujícím růstem ekonomiky.
Přidávat bude Valeo či Motorpal
Platy rostou i v humpolecké firmě Valeo, jež vyrábí kompresory pro klimatizační jednotky osobních automobilů a zaměstnává 940 lidí včetně agenturních pracovníků.
„Výrobním pracovníkům (operátorům výroby) navyšujeme hrubou mzdu plošně: tisíc korun od 1. ledna 2020 a dalších 500 korun od července, což je ekvivalent pětiprocentního zvýšení tarifní mzdy,“ sdělil ředitel komunikace Gábor Iffland.
Průměrná hrubá mzda (včetně příplatků) výrobního operátora se ve Valeo Humpolec pohybuje okolo 33 tisíc korun. THP zaměstnanci si od ledna polepší v průměru o 5 procent. Dvouletá kolektivní smlouva platí až do konce roku 2020.
Společnost Valeo v Česku masivně investuje, loni v září otevřela druhý závod v Rakovníku a dokončuje rozšíření závodu v Žebráku.
Zhruba tisícovce svých zaměstnanců přidal také jihlavský Motorpal. „Kolektivní smlouva je uzavřena do 30. června 2020, v listopadu letošního roku jsme v souladu s platnou kolektivní smlouvou plošně navýšili mzdy,“ uvedla bez podrobností personální ředitelka Pavla Janoušová.
Naopak vedení Žďasu bylo před Vánocemi teprve na začátku kolektivního vyjednávání. „Zatím nelze predikovat výsledek, ale k určitému navýšení jistě dojde,“ reagovala vedoucí marketingu žďárského podniku Eva Málková.
Průměrný plat ve Žďasu je aktuálně přes 28 tisíc korun, strojírenský podnik patřící do čínského konglomerátu CITIC nyní zaměstnává téměř 2 000 lidí.
Futaba očekává nárůst tržeb i počet zaměstnanců
Plánované investice havlíčkobrodské Futaby jsou spojené zejména s novým projektem pro Toyotu ve Francii. „S novým projektem očekáváme nárůst tržeb i počtu zaměstnanců zhruba o 10 procent,“ sdělil manažer Petr Charvát.
Stávající kolektivní smlouva vyprší 31. března. „Očekáváme zahájení dalšího kolektivního vyjednávání v lednu 2020 tak, abychom dospěli ke vzájemné dohodě platné od 1. dubna,“ doplnil Charvát.
Havlíčkobrodská Futaba coby dceřiná firma japonského koncernu v současné době zaměstnává tisíc lidí, průměrná mzda šplhá k hranici 35 tisíc korun.
Ještě více si v průměru vydělají zaměstnanci brodské inženýrské firmy B:Tech, a to přes 40 tisíc korun. Podle výkonného ředitele společnosti Igora Zahrádky byl loňský rok za posledních jedenáct let nejúspěšnější. „Letos očekávám mírný pokles, v závislosti na odvětvích,“ pravil šéf firmy. Platy 150 zaměstnanců se budou navyšovat individuálně.
Revoluci v odměňování chystá Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. Aktuálně si necelá stovka zaměstnanců vydělá v průměru 24 tisíc korun. „Odbory nemáme. Plánujeme celkovou změnu struktury platů tak, abychom dostatečně motivovali ty nejlepší zaměstnance. S určitým plošným zvyšováním počítáme, ale více se zaměříme na individuální ohodnocování,“ prozradil ředitel a prokurista pivovaru Tomáš Martinec.
Pivo Rebel chce vedení více prosadit na zahraničních trzích, zaměřuje se na robotizaci a také snižování energetické náročnosti a dopadů na životní prostředí.
Personalistka: Nelze lákat na minimální zaručenou mzduObráběči, svářeči nebo seřizovači CNC strojů. To jsou profese, po nichž je na Vysočině aktuálně největší hlad. „Tyto pracovní pozice totiž potřebují mimo jiné velkou dávku odbornosti nejenom při čtení výkresové dokumentace, ale také při samotném zhotovení daných dílů. Zde vidím rovněž velký problém v osvětě současné mladé generace, která bohužel nemá až tak velký zájem chodit studovat tyto tolik žádané obory,“ vyjádřila se Jana Vaňková z personální agentury FairWork CZ, jež vznikla před dvěma lety ve Zbirohu u Plzně a nyní má své pobočky v Praze, Plzni, Brně a Chotěboři.  „Vysočina je mnohdy platově nedoceněná,“ tvrdí Jana Vaňková z personální pracovní agentury. Vysočina je podle Jany Vaňkové specifická hlavně tím, že se nachází na pomyslné spojnici mezi Prahou a Brnem. „Platově je tento kraj mnohdy nedoceněný, a proto spousta lidí zvolí raději dojíždění do nějakého většího města s vidinou větších příjmů, než aby zůstali na Vysočině. Toto se ale spíše týká odbornějších pozic, jako jsou například IT profese, technické pozice typu konstruktér nebo technolog, případně manažerské posty,“ popsala situaci Vaňková. Některá pracovní místa na Vysočině navíc stále nejsou platově ohodnocena tak, jak by měla být. „V mnohých případech se platy pohybují na hranici minimální zaručené mzdy, což často při obsazování pozic, po kterých je velká poptávka, nestačí. Firmy se tak většinou snaží k platu nabízet i spoustu dalších benefitů,“ dodala Vaňková. V současné době už podle zkušeností personalistů velká část větších firem v kraji využívá k náboru nových pracovních sil vícero směrů. „Bylo by od firem krátkozraké, pokud by se zaměřily pouze na uchazeče, kteří budou hledat zaměstnání jenom přes úřad práce,“ myslí si Jana Vaňková. Zaměstnavatelé tak nyní cílí kupříkladu na personální společnosti, placené služby pracovních webových portálů, na sociální sítě nebo na inzerci v tisku. (ned) |
