Není to žádná velká plocha. Jde v součtu jen o 390 metrů čtverečních. Přesto tento malinký kousek pole, který je na letecké mapě ve srovnání se zbytkem lánu jen stěží patrný, hrál stěžejní roli. Kvůli němu – když pomineme proticovidová opatření – se vlek na Vysoké už tři zimy nespustil.
Vlek na Vysoké patří městu Havlíčkův Brod, potažmo jím zřizovaným technickým službám. Jenže když před lety původní vlastník prodával pole, na němž stojí i nejvrchnější část vleku, radnici obešel a celé pole prodal farmáři Miroslavu Hrtúsovi.
Po obchvatu sjezdovka
Jeho jméno je v Brodě dobře známé. Právě on byl jediným majitelem půdy na trase budovaného jihovýchodního obchvatu, s nímž se nebylo možné dohodnout na odkupu či směně pozemků. Nakonec rozhodovaly soudy a dotčený pozemek mu musel být vyvlastněn.
Spory mezi městem a farmářem Hrtúsem se pak přesunuly na Vysokou. A zatím se zdá, že ani tam zemědělec příliš navrch mít nebude.
Radnice zažalovala původního majitele pole, jenž ho získal v restituci. „Původní majitelé opomněli svoji povinnost nabídnout pozemek pod stavbou lyžařského vleku vlastníkovi této stavby, který měl ze zákona k těmto pozemkům předkupní právo,“ popsala mluvčí městského úřadu Alena Doležalová.
Požadavky města soud uznal za oprávněné. „Soud nám nyní dal za pravdu a nařídil farmáři, aby nám dotčenou část pozemku prodal,“ uvedl havlíčkobrodský místostarosta Zbyněk Stejskal.
Soud zároveň stanovil cenu, kterou má město za 390 metrů čtverečních pole Hrtúsovi zaplatit. Činí něco málo přes 16 korun za metr čtvereční, celkem necelých 6 300 korun. „Částka byla určena dle ceny, za kterou pozemky odprodali původní majitelé novému vlastníkovi,“ vysvětlila Doležalová.
„Teď je už víceméně jasné, že nedojde k odstranění vleku, což farmář rovněž požadoval. Zároveň by pan Hrtús neměl mít dále možnost blokovat provoz vleku,“ konstatoval Stejskal.
Čekají na stanovení ceny
K podobnému závěru spěje i prakticky totožný spor, který vede tělovýchovná jednota Lyžař. Týká se turistické chaty na vrcholu Vysoké, jen kousek od vleku. I ta částečně stojí na pozemku, který poslední roky patří Hrtúsovi. „Soud už rozhodl, že nám farmář musí pozemek, na němž chata stojí, odprodat. Zatím ale nebyla stanovena cena, na to stále čekáme,“ přiblížil tajemník TJ Lyžař Pavel Vávra.
Že se bude v zimě konečně lyžovat, však ještě zcela jasné není. Nevyřešená je dosud otázka přístupové cesty k chatě. I ta patří Hrtúsovi, s nímž uzavřít jakoukoliv dohodu bylo zatím ze strany města i TJ Lyžař téměř nemožné.
„Obáváme se, aby kvůli prohraným soudům nedělal další naschvály,“ vyjádřil se Vávra. Už loni Hrtús chatu obestavěl balíky slámy tak, že se do ní nikdo nemohl dostat.
Členům tělovýchovné jednoty musí farmář přístup do chaty umožnit. Ale není to tak úplně jisté u nečlenů. Jenže právě pro veřejnost Lyžař chatu otevírá. Uvnitř prodává jízdenky na vlek i občerstvení. Bez ní by lidé ztratili zázemí, neměli se ani kde ohřát. „Do zimy se to musí vyřešit. Čeká nás složité jednání,“ uvědomuje si Pavel Vávra.
Hledají nového předsedu jednoty
TJ Lyžař přitom vůbec neprožívá jednoduché období. Její původní vedení hledá mladší následovníky. Loni ze zdravotních důvodů skončil dlouholetý předseda jednoty Aleš Kadlec, který později zemřel. Oficiálního předsedu jednota od té doby nemá.
„Petru Havlovi, který byl místopředsedou, je přes osmdesát, mně bylo sedmdesát. Už to musí vzít mladší,“ říká tajemník.
Podle něho se sice někteří následovníci rýsují, nic ale ještě není definitivně domluvené. A to Lyžaři komplikuje nejen jednání s případnými sponzory či s městem ohledně dotací, problém byl dokonce dostat se k účtům spolku.
„Chtěli bychom, aby si mladší už převzali areál a zajistili nejen jeho provoz, ale celou budoucnost. Nutné je zasněžování, ale je tam slabá elektrická i vodovodní přípojka a jen tři děla. Nutné je vykácet remízek, kterým vede vlek, aby se dala zasněžovat stopa, a ne stromy nad ní. Je potřeba celý areál trochu modernizovat. A hlavně po třech letech konečně znovu lyžovat,“ dodává Pavel Vávra.
