„Vůbec nebude na škodu, když dům změní vzhled. Podoba budovy se výrazným způsobem vylepšuje. Jsem s tím velice spokojen,“ konstatoval při pohledu na nové opláštění části majestátní budovy havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
„Je to nezvyk. Po celou dobu své existence byla budova obložená skleněnými panely. Také se jí říkalo ‚skleňák‘. Byla šedivo-modrá. Na nový vzhled si budu muset chvíli zvykat. Ale vypadá to dobře,“ přidal se s hodnocením i Pavel Šimek, který bydlí nedaleko.
Dům finančního úřadu byl v Havlíčkově Brodě stavěn na konci 70. let minulého století. Od svého prvopočátku byl plánován jako úřednická budova. Nejdříve sloužil jako administrativní sídlo škrobárenského závodu. Finanční úřad a daňová správa se do něho nastěhovaly po změně režimu.
Panely se začaly uvolňovat
Vnější fasádu budovy tvořily právě skleněné panely, pro 70. léta tak typické. „Byl to relikt té doby,“ zmínil Honzárek.
Jenže řešení to nebylo šťastné hned ze dvou důvodů. Jednak se pod těmito panely používal nevhodný izolační materiál, z něhož se může uvolňovat azbest. A také proto, že skleněné panely se začínaly postupně uvolňovat.
„V průběhu padesáti let degradovaly zejména spojovací prvky skleněných tabulí,“ popsal Honzárek. V posledních letech jich několik z budovy popadalo. Ta tak musela být obtažena ocelovou sítí.
Jak přesně by měla rekonstrukce budovy vypadat a co vše by měla obnášet, Kratochvílová neprozradila. Na dotazy zaslané redakcí MF DNES neodpověděla, nereagovala ani po urgencích. „Pokud paní Kratochvílová na dotazy nereaguje, odpovídat zjevně nechce,“ podotkla pouze po telefonu její asistentka.
Kateřina Kratochvílová - předsedkyně představenstva jedné z největších dopravních firem v republice, jihlavské společnosti ICOM transport - nemovitost koupila na jaře 2019 v dražbě. V katastru nemovitostí je stále vedena jako jediná majitelka, budovu včetně pozemků směrem k základní umělecké škole a Klubu Oko vlastní jako soukromá osoba.
„Je to významná budova v centru města kousek od náměstí. Její dispoziční řešení je vhodné pro kancelářské využití a je poměrně snadné prostory pronajímat. Podobnou budovu vlastníme v Jihlavě, se správou takových nemovitostí máme zkušenosti,“ prozradila Kratochvílová krátce po koupi.
Dodala jen, že nemovitost hodlá využít v souladu s územním plánem. Do dnešního dne ani o jeho změnu nepožádala. Dle územního plánu je plocha, na níž budova stojí, využitelná právě pro administrativní a obchodní účely.
Pro tyto potřeby je podle Honzárka ideální vnitřní uspořádání budovy. Jejím středem se od přízemí až po nejvyšší patro táhne šachta s výtahy a schodišti, které doplňuje chodba a vytváří jakési atrium. Kanceláře jsou umístěné po obvodu budovy. Nechybí ani zasedací místnosti.
„Po této stránce funkčnosti a využitelnosti k administrativním účelům je budova perfektně navržená a postavená, v tomto ohledu až nadčasová. Architekti a projektanti odvedli vynikající práci,“ ocenil půl století starou stavbu Honzárek.
Vlastník se našel na třetí pokus
Finanční úřad devítipodlažní budovu využíval do konce roku 2016. Jedním z důvodů jeho stěhování byly vysoké finanční nároky na nutnou rekonstrukci. Ty Generální finanční ředitelství už před sedmi roky odhadovalo na nejméně 44 milionů korun. Dá se předpokládat, že ceny od té doby ještě výrazně vzrostly.
Nového vlastníka pak stát hledal ve veřejné dražbě. Podařilo se to až na třetí pokus po snížení ceny. Kratochvílová dům koupila za 16 milionů korun. Tak vysoká částka překvapila realitní makléře, odhadovali, že prodejní cena nemovitosti se pohybuje mezi pěti a sedmi miliony.
„Jsem ohromen. Asi kupující ví něco, co já nevím,“ komentoval v tu dobu transakci například Milan Šedý. „Pro realitní trh je to nicméně úžasná zpráva. Znamená to, že mezi fyzickými osobami jsou na nákup nemovitostí ještě velké peníze,“ říkal makléř na jaře 2019.
