Zatímco minulou středu v kulturním domě zorganizovali besedu s odborníky aktivisté ze spolku Bystřičáci, o víkendu firma UJP Praha tamtéž představila formou názorných ukázek a videoprezentace, co závod vyrábějící palivo pro jaderné elektrárny obnáší.
„Dodneška mi vadilo, že se firma nijak veřejně neprezentovala,“ řekla návštěvnice výstavy Libuše Pechová.
S čím přichází firma UJP Invest do Bystřice
|
Firma UJP už jednu prezentaci dělala, před dvěma roky však představila pouze stávající výrobu v pražské Zbraslavi.
„Byli jsme i na středeční besedě (pořádanou odpůrci - pozn. red.), akce si cením, ale její obsah byl dost odlišný. Můj názor je ten, že si chce hnutí ohřívat polívčičku a vytřískat před volbami body,“ myslí si Pechová.
Část odpůrců kandiduje například za uskupení Otevřená radnice. Podle toho, co se manželé Pechovi k tématu výroby jaderného paliva dozvěděli, jsou rozhodnuti hlasovat spíše pro výstavbu závodu.
Na výstavu organizovanou investorem dorazilo během soboty a neděle podle odhadů organizátorů kolem dvou set zájemců. Mezi nimi také předseda spolku Bystřičáci, který se proti jadernému závodu ostře vyhrazuje.
„Byl jsem zvědavý, co bude společnost prezentovat,“ předeslal Vít Novotný.
Větší zájem byl o jejich středeční besedu. „Přišlo přes tři sta lidí. Byli jsme potěšeni, že je ta problematika zajímala. Mezi diváky bylo jen několik málo příznivců závodu,“ tvrdí Novotný.
Na výrobě paliva pro jaderné elektrárny mu vadí hlavně zdravotní riziko.
„Havárie se v tomhle průmyslu stávají jako v každém jiném, a tady to má katastrofální důsledky. Navíc za padesát let může zůstat zemina kontaminovaná radioaktivitou, kterou nebude kde uskladnit. A taky si myslím, že tím by došlo k zastavení rozvoje Bystřice,“ míní Novotný.
„Tu besedu jsme také dělali hlavně proto, že si lidé stěžovali, že o něčem kážeme a nic o tom nevíme,“ dodal.
Proti jsou i některé firmy ze zóny
Na stranu odpůrců se staví i majitelé velkých firem, kteří se obávají znehodnocení svých investic.
Některé obavy Bystřických rozptýlila první část studie vlivu na životní prostředí EIA.
„Investor šel v prvním kroku dál, než musel. Mohl udělat jen zjednodušené oznámení. Když se podíváme na hodnoty ve studii, systém vzduchotechniky z izolované výroby prochází přes dva filtry, první má účinnost 90 procent, druhý 99,95 procenta. Z jednoho kilogramu prachu se ven dostane 0,05 gramu,“ popisuje Pavel Obrdlík ze společnosti Well Consulting, která studii zpracovala.
„Imise vychází v řádu nanogramů a mikrogramů. To představuje u látek, které mají stanovené limity, zlomek v jednotkách procent,“ dodal.
Počítají i s leteckou havárií
Studie kalkuluje i s nejhoršími možnými nehodami, konkrétně pádem letadla. „Nejhorší by byl pád na mísič granulátu. V případě výbuchu by podle balistických výpočtů prášek doletěl za první plot závodu, ale ne mimo areál. Muselo by pak dojít k dekontaminaci půdy,“ nastiňuje Obrdlík nejhorší možnou variantu.
Aby provoz odpovídal studii, mohl by využívat záložní dieselové agregáty v případě dlouhého výpadku elektřiny maximálně 18 hodin, aby nepřekročil emise.
Zástupci UJP Invest na výstavě představili celou výrobu v měřítku zhruba 1:10. Lidé viděli všechny fáze výroby od surové rudy až po konečný výrobek a maketu palivové kazety.
„Názorně byla ilustrována i forma radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace prostřednictvím státní organizace SÚRAO,“ řekl jednatel UJP Invest Otakar Bárta.
Podle jednatele UJP Invest by jaderný závod do města přinesl 256 pracovních míst s nadprůměrnými výdělky.
Odpůrci ve svých materiálech tvrdí, že závod přitáhne ruské specialisty a pro místní zbude maximálně 50 míst.
„Představa, že by soustružník, obsluha CNC centra nebo obsluha svařovacího automatu byl zahraniční expert, je absolutně naivní. Výroba je typicky strojní. Lze říct, že s výjimkou top managementu budou zaměstnanci z Bystřice a okolí,“ vyvrací Bárta. Závod by zaměstnal například běžné strojní profese i chemiky.
Podle zástupců UJP Invest by ani kladné rozhodnutí v referendu nedávalo automaticky záruku, že bude závod na okraji Bystřice v lokalitě Kacíř skutečně stát.
„Je to jen první nutný krok. Pak je schválení EIA, územní rozhodnutí, schválení výstavby, výstavba, uvedení do provozu,“ vypočítává Bárta. Podle něj by závod i bez průtahů nezačal fungovat dříve než v roce 2020, aby vyhověl všem zákonným požadavkům.
K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 procent oprávněných voličů.
