„Rekonstrukce by měla přinést nejen žádoucí rozšíření stávající kapacity úpravny, ale povede také ke zlepšení kvality pitné vody. Rádi bychom, aby se technologie po modernizaci vyrovnala té, která nyní úspěšně funguje v úpravně na vodní nádrži Mostiště, nebo ji spíš ještě předčila,“ vyjádřil se Radek Zlesák, místopředseda Svazu vodovodů a kanalizací (SVK) Žďársko - svazku obcí, který úpravnu vlastní a provozuje ji prostřednictvím Vodárenské akciové společnosti.
Vzhledem k tomu, že přestavba bude probíhat za provozu, půjde o organizačně i technicky velmi náročnou akci. „Rekonstrukce bude znamenat velké omezení jak pro zhotovitele díla, tak pro nás jako provozovatele,“ konstatoval Jiří Dvořák, mistr provozu úpravny vody Mostiště a Vír.
„Neobejdeme se bez budování různých provizorií, abychom byli schopni neustále vyrábět a dodávat pitnou vodu. Také na stavbě bude muset panovat určitá kázeň s velkým důrazem na hygienu, aby nepřicházela do styku výroba vody a stavba,“ shrnul Dvořák.
Kromě letitého vybavení vírské úpravny je podle něj hlavním problémem, a tedy i důvodem k rekonstrukci zařízení, neustále se zhoršující kvalita surové vody. Způsobuje ji stárnutí nádrže, kdy se v ní usazují sedimenty, z nichž se pak do vody uvolňují různé nežádoucí látky - například mangan. Dalším negativním jevem je biologické oživení ve vodě, tedy hlavně výskyt sinic a řas.
„V posledních letech nám působí potíže i pesticidní látky, které jsou už dnes bohužel ve většině nádrží,“ doplnil Dvořák. Časem se pravděpodobně neblaze projeví rovněž splachy ze svahů kolem Víru, jež byly kvůli kůrovci z velké části odlesněny.
Voda se déle čistí, je třeba zvýšit průtok
V současné době se surová voda ve vírské úpravně zpracovává v několika krocích. Zahrnuje čiření, kdy se do vody nadávkuje koagulant - síran hlinitý, ten vytváří vločky, na něž se navážou nečistoty, které se následně separují při filtraci přes křemičitý písek.
K tomuto způsobu čištění přibyla v roce 2014 filtrace přes aktivní granulované uhlí, jež je schopné do sebe absorbovat velké množství nežádoucích látek, především těch pesticidních. Voda je posléze ještě hygienicky zabezpečena chlorem, postupem let k němu přibyl ještě oxid chloričitý a UV záření.
Různá vylepšení úpravny, jež byla vzhledem k neustále se zhoršující kvalitě surové vody nezbytná, mají však vliv na kapacitu zařízení. Vystavěno bylo původně na průtok 100 litrů za sekundu. Jak stoupala spotřeba, v osmdesátých letech se kapacita navýšila na 200 vteřinových litrů. Zmíněné úpravy technologické linky v minulých letech však vedly k poklesu průtoku na současných zhruba osmdesát litrů za sekundu.
„Díky plánované rekonstrukci bychom rozšířili kapacitu úpravny na sto vteřinových litrů, potřebnou pro region. Úplně jiné by bylo i zabezpečení kvality vyráběné pitné vody. Změnila by se skladba technologické linky úpravy vody,“ uvedl Jiří Dvořák.
Oprava má začít za rok, spolyká 400 milionů
V plánu rekonstrukce je rovněž doplnění prvního separačního stupně - flotace - a vedle filtrace přes zrnitý materiál by přibyla ještě takzvaná mikrofiltrace přes keramické membrány a rozšíření filtrování vody přes aktivní granulované uhlí.
„Hygienické zabezpečení bychom chtěli zanechat ve stávajícím rozsahu, kdy máme tři bariéry - UV záření, oxid chloričitý a chlor,“ dodal Dvořák.
Velkou změnou by mělo být i celkově modernější a z velké části automatizované vybavení úpravny. Dojde také k oddělení provozních prostor od zázemí pro personál úpravny vod.
V současné době se pracuje na přípravě projektové dokumentace k rekonstrukci. Na její vytvoření se povedlo svazku získat pětimilionovou dotaci.
„Máme již vysoutěženého projektanta, který se teď podrobně seznamuje s provozem úpravny, a nyní soutěžíme manažera projektu. Ten by měl koordinovat všechny práce, sloužit jako technický dozor, komunikovat se státními orgány a podobně,“ popsala za investora Dagmar Zvěřinová, předsedkyně SVK Žďársko.
Po dokončení projektu a získání stavebního povolení bude zahájeno výběrové řízení na zhotovitele. Na modernizaci úpravny chce svazek rovněž usilovat o státní dotaci. „Pokud vše půjde tak, jak má, mohli bychom s rekonstrukcí začít v příštím roce,“ nastínila Zvěřinová s tím, že předpokládané náklady se nyní blíží 400 milionům korun. Nemusí jít ale o konečnou částku.
