Ten jako jeden z mála odmítl v procesu, který se táhl od května 2017, před soudem vypovídat. Právě on měl na povel dělníky, kteří v době zřícení pod mostem pracovali. Stavěli tu podpěrnou skruž. Dokončit ji už ale nestihli.
„Byl dělníky opakovaně dva dny po sobě upozorňován, že podpěry pod mostem se kývou. Nereagoval na to a dělníky posílal pod most pracovat dál,“ konstatovala v odůvodnění rozsudku soudkyně Hana Doubková.
Spour ani jeho obhájce na rozsudek nechtěli reagovat, odmítli ho jakkoli komentovat.
Soudkyně zároveň uvedla, že firmy, které na opravě mostu pracovaly, značně podcenily veškeré práce. „Je s podivem, že se nestalo ještě něco dalšího,“ řekla doslova. Most se podle ní neměl bourat, ale pouze rekonstruovat.
Rozsudek není pravomocný. Josef Spour se proti němu na místě odvolal. Stejný krok učinila i státní zástupkyně Zdeňka Tománková, která se odvolala v neprospěch všech obžalovaných. Podle jejího návrhu se totiž všichni nějak provinili.
Podle státní zástupkyně vinu potvrdil znalecký posudek
Most ve Vilémově se zřítil 4. září 2014. V té době pod ním pracovalo šest dělníků. Tři Češi a tři Slováci právě připravovali podpěry pro klenbu mostu, když se rozlomil v půlce. Čtyři muži skončili uvězněni pod těžkými kameny, které je zatlačily do bahna. Podle zasahujících hasičů neměli šanci na přežití.
Před soudem se kvůli tomu zodpovídalo celkem deset lidí. Obviněni byli z obecného ohrožení z nedbalosti. Čtveřici stavbyvedoucích, manažerovi a technickému dozoru investora navrhla státní zástupkyně nepodmíněný trest v polovině desetileté zákonné sazby se zařazením do věznice s ostrahou a šestiletý zákaz činnosti stavbyvedoucího.
U tří obžalovaných pak požadovala podmíněné tresty od tří do pěti let a zákaz činnosti. Pro posledního z obžalovaných žádala trest zákazu činnosti na jeden rok.
„Jejich vinu považuji za prokázanou zejména znaleckými posudky Vysokého učení technického v Brně nebo svědeckými výpověďmi. Každý z obviněných trpěl profesní slepotou. Každý z obviněných mohl a měl už od 18. srpna do 3. září rozpoznat na stavbě vznikající nebezpečí a reagovat na ně,“ odůvodnila v závěrečné řeči svůj návrh Tománková.
Vinu odmítli všichni obžalovaní, obhájci vidí chybu v projektu
Zmíněný znalecký posudek, který vypracoval soudní znalec Ladislav Klusáček, uváděl jako hlavní příčinu pádu mostu přílišné odtěžení zeminy u vnější strany opěry.
Pilíř se pak neměl o co opřít a přestal plnit svou nosnou funkci. Obhajoba však tento posudek zpochybňovala.
Vinu odmítali všichni obžalovaní. „Necítím se být vinen a jsem rád, že mě soud obvinění zprostil,“ řekl například František Lízal, který na stavbě vykonával stavební dozor.
Řada obžalovaných a jejich advokátů se rovněž odkazovala na to, že práce na rekonstrukci mostu postupovala podle projektové dokumentace. Ta se ale ve finále podle jejich názoru ukázala jako vadná.
Na to v odůvodnění rozsudku poukazovala i sama soudkyně. Jasně naznačila, kde i ona vidí jednu z největších chyb a příčin zřícení mostu. „Soud nemůže uvažovat o lidech, kteří by tu sice měli být, ale nejsou tu,“ prohlásila Doubková.
Inspektorát práce už v souvislosti se zřícením mostu pokutoval dvě stavební společnosti a koordinátorku bezpečnosti práce. Hlavní líčení před havlíčkobrodským soudem začalo v květnu 2017.
Téměř devadesát let starý klenutý most byl rekonstruován při modernizaci silnice mezi Chotěboří a Golčovým Jeníkovem. Kraj Vysočina zakázku za více než 200 milionů korun zadal konsorciu stavebních firem M-Silnice a Strabag. Most ve Vilémově opravovala jako subdodavatel společnost Bögl & Krýsl.
