Podle rozhodnutí brněnského soudu skutek nebyl trestným činem. Brněnský soud také zrušil loňský rozsudek jihlavského soudu, který za to Vitáskové podruhé uložil podmíněný trest. Rozhodnutí brněnského soudu je pravomocné.
Vitásková stála v čele úřadu sídlícího v Jihlavě v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015. Podle obžaloby neměla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Vesecká odpovídající nejméně sedmiletou praxi v oboru, proto bylo její jmenování v rozporu s energetickým zákonem.
„Nebyly naplněny formální znaky přečinu zneužití pravomoci. Bylo prokázáno, že jednání obžalované směřovalo především k zajištění řádného chodu Energetického regulačního úřadu. Bylo to primární pohnutkou, proč to obžalovaná celé dělala,“ uvedla v odůvodnění rozhodnutí předsedkyně odvolacího senátu Halina Černá.
Podle žalobkyně se Vesecká v praxi věnovala především násilné trestné činnosti a odborníkem v energetice nebyla. Podle obhajoby Vesecká práci řádně vykonávala, byla přínosem pro úřad a ten v ní získal renomovaného odborníka.
Úřad potřeboval zkušenou manažerku, říká Vitásková
„Moji jedinou pohnutkou a zájmem, proč jsem jmenovala doktorku Veseckou místopředsedkyní, bylo, aby úřad byl v oblasti právní řízen zkušenou manažerkou. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych tím porušovala energetický zákon,“ uvedla Vitásková.
Uvedla, že Vesecká měla dlouholetou praxi a jako nejvyšší zástupkyně mohla podávat dovolání ve všech oblastech, třeba i v energetice. Energetický úřad byl podle ní tehdy navíc zatížený žalobami i podáváním žalob a chyběly mu asi dvě desítky právníků.
Žalobkyně pro Vitáskovou navrhovala trest 42 měsíců vězení, obhajoba zproštění obžaloby.
Prvoinstanční jihlavský soud Vitáskové uložil podmíněný trest už v listopadu 2018. Krajský soud v Brně ale rozsudek po odvolání zrušil a věc vrátil do Jihlavy. Jihlavský soud loni v listopadu původní rozsudek zopakoval, v případu tak znovu rozhodoval odvolací brněnský soud.
Státní zastupitelství Vitáskovou vinilo i z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Škoda v podobě vyplacené mzdy a odvodů ani podle rozsudků jihlavského soudu však nevznikla, i když jmenování Vesecké podle nich nebylo platné. Pro úřad fakticky pracovala, proto jí náležela odměna.
