Posunutím začátku výuky a konce zkouškového období se podařilo prodloužit volno mezi zimním a letním semestrem. „Dříve to býval týden v únoru, tedy na vrcholu topné sezony. V tomto akademickém roce bude volno celý měsíc, konkrétně od 6. února do 5. března, kdy nebude v budově školy probíhat výuka a téměř celá budova bude moct být uzavřena. Ušetříme tím náklady za topení a svícení,“ popsala změny Vendula Marešová, mluvčí VŠPJ.
Studenti by ale o přednášky neměli přijít. „Výuka začala 19. září, což je o týden dříve než obvykle. Zároveň se však posune konec zkouškového období o dva týdny. To je do půlky července. Takže délka semestru, výuky i zkouškového bude i při této změně zachována,“ upozornila Marešová.
VŠPJ si od tohoto kroku a za současných cen energií slibuje finanční úsporu 900 tisíc korun. Meziroční náklady na energie a teplo vzrostly škole téměř o 200 procent. „To je znatelný zásah do našeho rozpočtu. Loni činily náklady na energie 3,5 milionu korun za celý rok. Letos to jsou 3 miliony jen za první polovinu roku,“ zdůraznila Marešová.
Vysoká škola se snaží šetřit i dalšími způsoby. „V historické budově školy probíhá repase oken, abychom zabránili únikům tepla. Dále dojde ke snížení teploty, na kterou bude budova vytápěna. Konkrétní hodnota zatím nebyla stanovena. Další možná opatření monitorujeme,“ dodala.
O změně způsobu vytápění polytechnika nyní neuvažuje. Nové plynové kotle instalovali před třemi lety současně s výstavbou výukového centra a z hlediska energetické náročnosti jsou vyhovující.
Vytápění skladu pro jednoho člověka je luxus
K hledání úspor vyzval své střední školy také Kraj Vysočina, který je jejich zřizovatelem. Ředitelům zaslal metodický pokyn, aby hledali a přijali úsporná opatření.
„Třeba aby zvážili, zda je nutné vytápět na tak vysoké teploty. Někde měli vytápění nastavené dokonce na 24 až 25 °C, což už se nám zdá příliš. Nebo aby se zamysleli nad množstvím elektrických spotřebičů umístěných ve škole. Měli jsme případy, kdy v každém kabinetu měl vyučující vlastní ledničku,“ popsal krajský radní pro oblast školství Jan Břížďala (Piráti).
Další apel šel k ředitelům v tom smyslu, aby hospodárně využívali své učebny a další místnosti školy. „Například zemědělské školy mají sklady s jedním pracovníkem. Měli by tedy zvážit, zda není možné ho přesunout do jiné kanceláře a sklad temperovat, namísto toho, aby ho vytápěli pro jednoho zaměstnance,“ popsal další návrhy úspor radní Břížďala.
Revize úsporných opatření se uskutečnila například v Hotelové škole Světlá a Střední odborné škole řemesel ve Velkém Meziříčí. „Snažíme se, aby se zbytečně nevytápěly chodby a toalety. Hospodaříme s teplem i z hlediska větrání,“ popsala ředitelka školy Marie Lena Paľovová.
Jihlava nainstaluje na střechy fotovoltaiku
Cesty, jak ušetřit, hledají i základní školy napříč Vysočinou. Opatření jsou všude vesměs stejná.
„Pedagogům jsem zdůraznil zintenzivnění šetření energiemi. To znamená zhasínání světel, regulace topení, nárazové větrání. Také zřizovatel nás upozornil, co zlepšit či vyměnit. Například utěsnit okna, dveře, aby nedocházelo k únikům tepla,“ řekl Josef Ptáček, ředitel ZŠ Švermova ve Žďáře nad Sázavou.
Jihlavský magistrát hodlá posilovat energetickou soběstačnost škol, které zřizuje. Zastupitelé v létě rozhodli o instalaci dvou malých střešních fotovoltaických elektráren. Energetici nakonec jako nejvhodnější objekt vybrali střechu Mateřské školy Resslova a Základní školy speciální Březinova.
