Rasta City funguje v přízemní pronajaté místnosti vedle restaurace Trumpetka. Dveře zdobí pruhy v barvách rastafariánské vlajky. Když je Rasta „doma“, do okolí zní houpavé rytmy reggae. Přicházejí si popovídat známí, zahrát děti ze sousedství.
„Mám bezva sousedy. Když osolím zvuk, musí to být v patře dost slyšet. A oni se vykloní z okna a volají na mě: Víc hudby, víc!“ popisuje s odzbrojujícím smíchem chlapík, který je naprosto nepřehlédnutelný. Vizáží i pozitivní náladou. A bezprostředností.
Dredy, které má prý až po kolena, nosí na veřejnosti omotané kolem hlavy a schované pod pruhem látky. Jsou jedním ze základních symbolů rastafariánství jako náboženského hnutí. V němž se mísí vlivy židovství, křesťanství a buddhismu. Pod společným heslem: Mír, láska, harmonie, sjednocení.
A co marihuana? „Marihuana je pro nás svátost. Totéž, co pro křesťany kadidlo. Neprodáváme ji ani nekupujeme. Je to všelék pro duši a tělo. Mně vyléčila astma. Když si ji na konci dne zakouřím, jde o meditaci, uspořádám si myšlenky,“ vysvětluje zasvěceně.
Když ví, že bude řídit auto, je čistý. „Už dvakrát mi dali policisti při silniční kontrole líznout. Nikdy nebyl problém.“
Jezdí ve stejném mercedesu jako prezident rastafariánů
Rasta bydlí v Náměšti nad Oslavou, odkud pochází. Je mu sedmatřicet, má maturitu v oboru oděvnictví. Pracuje v náměšťské firmě, jež vyrábí reklamní poutače. Žije s přítelkyní a její dcerou.
V osobním životě se nachází v období, které ho činí ještě šťastnějším než obvykle. A to už je co říct. Rasta je totiž na světě hodně rád, protože nejde proti sobě. Alkohol mu nechutná, cigarety a maso jakbysmet.
To je pro rastafariánství ideální výchozí stav. Správný vyznavač mimo jiné nepije, nekouří a je vegetarián. „Dřív jsem hleděl, abych toho vlastnil co nejmíň. Rastafariáni žijí na Jamajce často v chudobě. Teď, když jsme rodina, mám majetek, protože to k tomu přirozeně patří. Rodina je základ společnosti,“ říká bezelstně.
Oním majetkem je byt po dědečkovi a automobil značky Mercedes. „Míval jsem starou felicii. Ani ten mercedes z bazaru nebyl drahý. Mně jde ale hlavně o to, že úplně stejný typ auta má prezident rastafariánů Sizzla Kalonji - pro nás totéž, co pro křesťany papež,“ říká.
„Sizzla je taky hudebník, hraje reggae, pouštím ho v třebíčském Rasta City. A taky svoje skladby. Zájemci je najdou na YouTube. Máme i web.“
Do Rasta City vplul černoch. „Wow, to je jako doma,“ chválil
V Rastově hudbě jsou odkazy na Bibli, má třeba píseň Spálit Babylon. Kolegové ze zaměstnání o jeho hudební produkci vědí. „Chlapi z práce se na to dívali a mysleli, že chci zapálit rozhlednu Babylon u Mohelna. Musel jsem jim vysvětlovat, že ne, že je to o Bibli.“
Do Rasta City občas nakouknou turisté. „Jednou sem vplul černoch, Američan, co se účastnil vojenského cvičení Ample Strike. Říkal: Wow, to je jak u nás doma. Pocházel totiž z Jamajky.“
Rastafariáni jako náboženské hnutí vznikli ve 30. letech minulého století. Považují se za přímé potomky krále Šalamouna a královny ze Sáby, tedy za jeden ze ztracených izraelských kmenů, proto mají ve znaku lva Judského. Dredy mají připomínat jeho hřívu. Nejvíc příznivců mají na Jamajce. Rasta tento ostrov navštívil v roce 2008. Splnil si tak sen.
Dřív měl jméno Štefan, příjmení prozradit nechtěl. Odjakživa se mu ale přezdívalo Rasta. „Nechal jsem se úředně přejmenovat na Irie Rasta. Doložil jsem, že jméno Irie existuje v kalendáři na Jamajce, ve Velké Británii a v USA. Znamená maximálně šťastný prožitek.“
