„Přibyslav nemá proč Jana Žižku oslavovat. Ale je to v české historii tak významná postava, že stojí za to si ji alespoň připomenout. Propojuje civilní sektor s vojskem. Jeho jméno chceme dostat do širokého povědomí,“ vysvětlil přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS).
Připomenutí Jana Žižky chystá v příštím roce celá řada obcí i institucí. Namátkou to bude ministerstvo kultury, Československá církev husitská nebo sídla Trocnov, Borovany či Tábor. Po svém na husitského vojevůdce vzpomene i Přibyslav. A v jejím podání nepůjde o nic malého. Na každý měsíc od ledna do října připravuje minimálně jednu akci.
V srpnu by měl dorazit i prezident Petr Pavel
To nejzásadnější se má odehrát ve druhé polovině letních prázdnin. Na 17. srpna město připravuje středověký den. „Jeho hlavní součástí bude historický jarmark s průvodem a velká středověká bitva na louce pod zámkem,“ informovala Zdeňka Valnerová, vedoucí Kulturních zařízení města Přibyslav, jež se na organizaci podílejí.
Středověký den bere Přibyslav jako svůj stěžejní příspěvek k oslavám. I proto by právě 17. srpna chtělo město přivítat prezidenta Petra Pavla. Už ho také oficiálně pozvalo.
„Posledním a dosud jediným českým prezidentem u nás byl Václav Havel. Přijel v roce 1994 rovněž na připomenutí úmrtí Jana Žižky. Petra Pavla zveme i z toho důvodu, že má díky svým předchozím působením k vojsku a armádě velmi blízko,“ konstatoval Kamarád.
Zdá se, že prezidentská kancelář na pozvání odpověděla kladně. Alespoň to by mohla naznačovat další Kamarádova slova: „Dostali jsme předběžný příslib. Detaily návštěvy by se měly doladit v květnu.“
Vedle prezidentské kolony by do Přibyslavi v ten den měli dorazit i vojenští kaplani. I oni budou pozváni na zvláštní setkání.
Z Trocnova borci poběží ve dne v noci
Srpnová slavnost bude už několikátou akcí spojenou s Janem Žižkou v Přibyslavi v roce 2024. Sérii vzpomínek odstartuje lednové vydání zvláštního almanachu, do něhož přispěje i jeden z nejznámějších českých historiků Petr Čornej. V únoru přijede i na zvláštní besedu.
V březnu vyhlásí základní škola výsledky tematické výtvarné soutěže. Na duben město připravuje výstavy o husitských válkách i o vztahu Žižky a Přibyslavi. Na přelomu dubna a května odjedou na dobrodružnou výpravu do Trocnova se stanováním dětí ze základní školy.
Koncem května se uskuteční štafetový běh, který propojí Trocnov s Přibyslaví, tedy místa Žižkova narození a úmrtí. Nejvhodnější trať běhu se ještě hledá, bude však dlouhá mezi 162 a 174 kilometry.
Přibyslav nemá proč Jana Žižku oslavovat. Ale je to v české historii tak významná postava, že stojí za to si ji alespoň připomenout.
Martin Kamarádstarosta Přibyslavi
„Jednotlivé úseky by měly mít od pěti do dvaceti kilometrů s tím, že na úsecích startu a cíle by se běželo hromadně. Účastníci poběží po turistických stezkách i přes noc, máme to rozpočítáno na zhruba dvacet hodin. Husité byli tvrdí hoši, ale i my máme tvrdé a skvělé běžce,“ pousmál se Martin Kamarád.
Na září Přibyslav chystá na Jana Žižku zaměřený literárně-dramatický večer s loutnou a recitací. A počátkem října se pod patronací skautů uskuteční pochod k Žižkově mohyle. „Už to nebude nic velkého. Vyvrcholení vzpomínkových akcí připravuje na říjen hlavně Československá církev husitská v Betlémské kapli,“ podotkl přibyslavský starosta.
Speciální upomínkové předměty včetně mince
Vedle těchto konkrétních akcí by se mohli zájemci těšit i na celoroční projekty. „Nakoupili jsme a nechali vyrobit celou řadu upomínkových předmětů, které budeme v roce 2024 v informačním centru prodávat. K dispozici bude i k výročí vyražená stříbrná pamětní mince,“ dodala Valnerová.
Město chce do akcí spojených s připomenutím Jana Žižky investovat zhruba 1,2 milionu korun. Část peněz se pokusí ve formě dotací získat i od státu či Kraje Vysočina.
Čtyřtisícovou Přibyslav tak čeká velice perný rok. „Vedle akcí spojených s Janem Žižkou se uskuteční i ty tradiční, které pořádáme každoročně. I v příštím roce se tak lidé mohou těšit na pouť, městské slavnosti i třeba Mlékárenský den,“ poznamenal místostarosta Michael Omes.
Jan Žižka – oslavovaný i zatracovaný vojevůdceHusitský hejtman u Přibyslavi skonal 11. října 1424. Zemřel při obléhání města kvůli nemoci. Jakou chorobu přesně měl, se historici dohadují. Nejpravděpodobněji se vojevůdci v těle vytvořil velký zánětlivý útvar, takzvaný karbunkl. Dnes jeho léčení vyžaduje chirurgický zákrok a antibiotika, před šesti staletími si s ním ranhojiči poradit nedokázali. Místo, kde Jan Žižka – údajně v náručí Michala Koudele ze Žitenic – skonal, dnes připomíná majestátní mohyla. Stojí v malém parku u silnice z Přibyslavi na Žižkovo Pole. Jen kousek od památné aleje se vypíná už 145 let. O její výstavbu se zasloužil člen pražského Sokola a přibyslavský rodák Jan Otta. Podle návrhu architekta Antonína Wiehla ji vybudoval brodský stavitel Josef Šupich. Slavnostně byl pomník odhalen v roce 1874, kdy si národ připomínal 450. výročí Žižkovy smrti. V době národního obrození šlo o velkolepou událost, kterou režíroval František Ladislav Rieger. Slavnostního aktu se podle dobového tisku účastnilo dvacet tisíc lidí. Přibyslav má nyní i sochu vojevůdce v zámeckém parku. Dnes je pohled na Jana Žižku zcela jiný, jde o jednu z nejkontroverznějších postav české historie. Na jedné straně geniální válečník a vojevůdce, bojovník za lidskou důstojnost i proti feudalismu. Na straně druhé zbojník, lapka a žoldnéř, za jehož vojsky zůstávaly potoky krve, tisíce mrtvých a vypleněná či vypálená města. Jedním z nich se ostatně stala i zmíněná Přibyslav. |
