„V žádném případě nechceme Jana Žižku nějak oslavovat. Chceme pouze různorodou formou přiblížit události z roku 1424, tehdejší dobu i husitské hnutí a tuto osobu připomenout,“ zdůraznil přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Hned na první schůzce zástupců všech pořádajících organizací a spolků bylo dohodnuto, že si město vojevůdce připomene jednou větší a několika menšími akcemi v průběhu celého roku. O jejich pořadatelství se podělí hned několik subjektů.
Hlavní akcí by měl být středověký den zaměřený právě na období husitství. Jeho součástí by měl být velký dobový jarmark, ale i nejrůznější šermířská klání.
„Oslovíme šermířské skupiny, zda by na toto téma něco nevymyslely. Zároveň navštívíme místa, kde se Žižka bude připomínat dříve, a zkusíme se inspirovat,“ konstatoval Kamarád.
Menší akce budou představovat nejrůznější dětské soutěže, besedy o husitství, speciální vydání Přibyslavského čtvrtletníku, ale třeba i pochod z Trocnova do Přibyslavi. „Je to turistickými trasami přes 160 kilometrů, rozpočítali jsme to na tři a půl dne,“ přiblížil Kamarád.
Tuto akci chce Přibyslav pořádat v úzké spolupráci s obcí Borovany. Ta leží na Českobudějovicku a na jejím katastru se nachází tvrz Trocnov, považovaná za Žižkovo rodiště.
„Chtěli bychom do Přibyslavi získat a vystavit i dobové dokumenty a listiny, které se k Žižkovi vztahují. Oslovíme také historiky, zda by o Žižkovi pohovořili na besedách,“ zmínil místostarosta Michael Omes.
Jak zrestaurovat sochu, zůstává zatím otázkou
Město by do výročí rádo mělo rovněž restaurovanou sochu Jana Žižky v zámeckém parku. Třímetrová jezdecká socha vojevůdce s palcátem v ruce, která byla odhalena v září roku 1957, je zmenšeným modelem velkého památníku hejtmana na pražském Žižkově. O její obnově hovoří vedení města v souvislosti se současnou revitalizací parku.
„Zatím je to nevyřešená otázka. Konzultujeme možnosti s památkáři. Na bronzové plastice dochází ke korozi, která se zjevně rozšiřuje zevnitř sochy. Zřejmě budeme muset nechat provést diagnostiku. Zdá se nám, že celá socha je z jednoho kusu, nemá na sobě patrné žádné nýty ani napojení. Pravděpodobně nebude možné ji rozebrat,“ dumá Martin Kamarád.
Podstavec a schody k němu se dají opravit přímo na místě. Samotného Žižku na koni však bude nutné naložit a odvézt k restaurování do ateliéru. Kolik bronzová plastika váží, však nikdo netuší. Může to být i několik tun. Nejistá je rovněž předpokládaná cena její obnovy.
A do výročí slavného vojevůdce by měla být dokončena i úprava okolí Žižkovy mohyly. Ta se od roku 1874 tyčí na planině poblíž nedalekého Žižkova Pole (dříve Šenfeld). Právě v těchto místech údajně Jan Žižka zemřel.
„Zanedlouho dokončíme úpravu zeleně, zejména křoviny bylo nutné prořezat. Chtěli bychom i obnovit cestičky. Představa je taková, aby byly podobné novým cestám v zámeckém parku,“ podotkl starosta s odkazem na mlatové cesty ohraničené obrubníky.
Byl Jan Žižka padouch, nebo hrdina?
Zároveň by na výročí chtěli Přibyslavští pozvat do města prezidenta republiky. Kdo jím bude, zatím není jasné. Současná hlava státu bude mít po konci druhého volebního období a ve volbách, jež se uskuteční začátkem roku 2023, už kandidovat nemůže.
„Naposledy u nás byl Václav Havel. Bylo to rovněž na výročí úmrtí Jana Žižky - v roce 1994,“ poznamenal Kamarád.
Žádný nový pomník či pamětní desku však Přibyslav Žižkovi odhalovat nechce. „Na to, že jeho vojska Přibyslav vyplenila, jsou dva pomníky až moc,“ rýpnul si starosta města.
Jan Žižka je v současné době vnímán jako jedna z nejvíce kontroverzních postav českých dějin. Na jedné straně to byl hrdinný vojevůdce, skvělý válečník a stratég. Za dob národního obrození i komunismu byl brán jako národní hrdina, který bránil zem před cizími vojsky. Naopak jiné zdroje a jiné doby ho líčí jako dobyvatele, který drancoval a vypaloval města, byl lapkou, zbojníkem a žoldnéřem.
