Že mají už roky o lokalitu na pomezí Havlíčkobrodska a Jihlavska u Přibyslavi zájem australští těžaři, zjistil právní zástupce obcí Luboš Kliment z odpovědi na žádost o informace z ministerstva pro životní prostředí. Společnost Urania Mining již v letech 2011 a 2012 podala žádost o stanovení průzkumného území Brzkov a Věžnice (o druhém zájemci o lokalitu zde).
„Bohužel nikdo o těchto závažných skutečnostech neinformoval vládu,“ konstatoval Kliment. Dodal, že ministerstvo průmyslu a obchodu ani státní podnik Diamo, který obnovení těžby připravuje, v žádném svém dokumentu existenci jiné žádosti nezmiňují.
„Vždyť jde o českou vládu, ta by přeci měla dostat všechny relevantní informace od ministerstev, a ne že je budou za ně shánět malé obce. Navíc je tady hazardováno s mezinárodními arbitrážemi za desítkami miliard,“ neskrývá rozčarování starosta Brzkova Aleš Bořil.
Na vyřešení této situace nyní obce daly vládě a příslušným ministerstvům měsíc. V nejbližších dnech o ní chtějí osobně informovat ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a ministra životního prostředí Richarda Brabce.
Máme dostatek informací o potenciálu lokality, tvrdí Diamo
Těžit v okolí Brzkova, Přibyslavi a Věžnice by chtěla i australská společnost Uran Limited prostřednictvím své české dceřiné firmy Urania Mining. Samosprávy kontaktovala poprvé v roce 2007, ty jí odmítly.
Uranový důl BrzkovU Brzkova se v rámci průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, v jedné jámě. Vzniklo celkem 6,6 kilometru důlního díla. Vytěženo tehdy bylo celkem 65,3 tuny uranu. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem. Po likvidaci dolu bylo podzemí zatopeno. Zdroj: SÚRAO |
Roku 2012 pak sám žadatel řízení zastavil. „Z důvodů očekávané aktualizace surovinové politiky státu žadatel osobně v září požádal o přerušení řízení do data přijetí a schválení nové surovinové politiky, které však dosud neproběhlo,“ informovala Petra Roubíčková z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Teprve poté svůj zájem otevřít naleziště v lokalitě deklaroval státní podnik Diamo. Ten ale rovnou žádá o rozšíření chráněného ložiskového území, aniž by provedl nový geologický průzkum.
„V letech 1976 až 1990 probíhaly na lokalitě Brzkov a v jejím okolí rozsáhlé geologicko-průzkumné práce, jež poskytly dostatečné informace o surovinovém potenciálu lokality,“ opakovaně tvrdí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba i mluvčí Diama Martin Besta.
„Studií proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov a Horní Věžnice je doloženo, že v úseku Horní Věžnice se jedná o identické geologické prostředí jako na úseku Brzkov, stejný typ zrudnění. Nejedná se tedy o nové, nýbrž stejné ložisko,“ dodávají ve společném prohlášení.
Obce chtějí napadnout podle nich protiústavní horní zákon
Podle Klimenta se z jejich pohledu jedná o geniální taktický plán. Pokud by se jim totiž podařilo přeskočit nový geologický průzkum, místní samosprávy zcela obejdou. Účastníkem řízení o rozšíření chráněného ložiskového území je totiž jen sám žadatel, nikoliv majitelé dotčených pozemků. Tak to říká horní zákon, který vznikal ještě za socialismu a stále platí.
„To je přímý rozpor s Ústavou i Listinou základních práv a svobod,“ tvrdí Luboš Kliment. Na pozemcích v chráněné ložiskové lokalitě totiž platí stavební uzávěra a značná omezení jejich využití. Nehledě na to, že rapidně poklesne cena půdy.
„Jsme rozhořčeni, že by tím způsobem mohly být prakticky zabrány pozemky soukromých vlastníků bez jejich vědomí a souhlasu,“ poukazuje Bořil. Při řízení o povolení geologického průzkumu už majitelé pozemků účastníky řízeni jsou.
Pokud ministerstva nezareagují na současné výtky obcí ohledně hrozby arbitráže, chtějí právě starý horní zákon obce napadnout u soudů.
„Ideální řešení by bylo takové, že by Diamo svou žádost stáhlo a vláda při aktualizaci surovinové politiky lokalitu Brzkova a Věžnice z těžebního území navždy vyřadila,“ prohlásil právní zástupce dotčených obcí.
Samosprávy totiž nechtějí připustit, aby se ložisko znovu otevřelo. A je jim jedno, kdo by to udělal.
„Zadání jsem dostal jasné, buď na setkání s občany 12. dubna oznámím naši strategii v řízení o rozšíření chráněného ložiskového území vůči státnímu podniku Diamo, nebo přítomné seznámím se strategií postupu vůči společnosti Urania Mining,“ říká Luboš Kliment.
Podle Diama i ministerstva průmyslu je však celý humbuk okolo těžby možná zcela zbytečný. Stále totiž není vůbec jisté, zda by se u Brzkova někdy mělo skutečně těžit.
„Podle studie proveditelnosti je využití ložiska podmíněno řadou významných faktorů. V současné době se zahájení těžby neplánuje, protože by nebyla ekonomicky výhodná,“ nechal se slyšet František Kotrba.
