Dvacátý březen připadl před deseti lety na čtvrtek těsně před Velikonoci. Ráno na Vysočině začalo jasným a mrazivým počasím, několikrát se ale přihnala prudká sněhová přeháňka.
Jedna taková o půl desáté zasáhla i dálnici D1 u Jihlavy. V bílé tmě, kdy nebylo vidět na krok, se srazilo 231 aut a vznikla škoda za téměř 30 milionů korun. Jen zázrakem nikdo nezemřel, šest lidí bylo zraněno těžce a dalších 24 lehce.
Fotogalerie |
„Nedá se dohlédnout ani jednoho konce nehody. Jsou tu vrtulníky záchranářů, hasiči, policie, rozbitá nákladní i osobní auta... Mezi auty nejde projít, lidé je přelézají. Nikdy jsem nic takového neviděla,“ popsala tehdy cestující Kateřina Buzková, která stála před nehodou.
Dálnice byla uzavřena mezi 91. a 134. kilometrem, zprůjezdnit se ji podařilo až po sedmnácti hodinách. V kolonách tehdy uvázlo odhadem dvacet tisíc lidí.
Při vyšetřování policisté nehodu rozdělili na 93 jednotlivých karambolů. Jejich hlavní příčinu viděli ve vysoké rychlosti za hustého sněžení a nedostatečné vzdálenost mezi vozidly.
Kriminalisté za viníky označili osm řidičů. Nakonec byl z trestného činu ublížení na zdraví obviněn jediný - Miroslav Fiala z Ivančic, jenž se jako řidič škodovky vyhýbal sypači. Okresní soud v Jihlavě ho uznal vinným, ale od trestu upustil.
Lepší předpověď, technika silničářů i dohled nad provozem
I když si toho běžný řidič nemusí všimnout, tato nehoda dálnici změnila. Mnohé novinky se však odehrávají spíš v zákulisí.
Jedním z největších posunů je podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla přesnější předpověď počasí spojená s modernější technikou silničářů. Meteorologické modely dají silničářům předpovědi takřka po minutách na různé úseky dálnice. Sypače tak mohou vyjet těsně před sněžením.
„V technice nastal velký skok. V moderních sypačích řídí vše počítače. Ty určí třeba směr posypu, jeho množství a přesnou gramáž nebo dokáží naředit koncentraci skrápěné soli,“ přiblížil Rýdl.
Kolaps na D1: nehody 20. března 2008 uvěznily na dálnici tisíce lidí:
Za posledních deset let se obrovským způsobem posunula i informovanost řidičů. Dálnice je pod dohledem kamer, jejichž výstup lze téměř v reálném čase sledovat na webu. Nad D1 vyrostlo pět desítek informačních portálů, které řidičům sdělují, co je čeká v následujícím úseku. Jen na Vysočině jich je čtrnáct.
Národní dopravní informační centrum dění nad dálnicemi sleduje v novém centru. Případné komplikace se i díky němu okamžitě hlásí v rozhlase, s informacemi umí pracovat i některé navigace. Řidičům je k dispozici mobilní aplikace i bezplatná informační telefonní linka.
Mobilní značky před omezeními dnes už umí posílat signál s upozorněním v několika světových jazycích i na vysílačky řidičů kamionů. „Řidiči jedoucí po dálnici se dnes daleko snáze dozví, co je pár kilometrů před nimi,“ shrnuje policejní mluvčí Dana Čírtková.
Na dálnici je hustější provoz, riziko nehody je dnes vyšší
V posledních letech se přidává i výměna povrchu dálnice. I když práce neběží tak rychle, jak si ministerstvo dopravy představovalo a omezení přináší problémy, nové úseky jsou díky rovnému povrchu, širším odstavným pruhům i delším připojovacím a odbočovacím pruhům bezpečnější.
„Naopak, oproti době před deseti lety se razantně zvýšil provoz. Přibylo zejména kamionů, které využívají Českou republiku pro tranzit. I proto je přes všechna opatření riziko nehody vyšší,“ upozorňuje policejní mluvčí.
„Můžeme dělat cokoliv, ale ta největší odpovědnost je na řidičích. Drtivá většina jich jezdí ohleduplně a bezpečně, vždy se ale najde někdo, kdo se tak nechová,“ podotýká Jan Rýdl.
Hromadné nehody se tak i přes veškerá opatření budou na dálnicích dít dál. Ta letošní největší se navíc stala ve stejných místech jako před deseti lety, na 100. kilometru. V polovině ledna se tam srazilo více než 30 vozidel. Tato nehoda byla výjimečná tím, že většina jejích účastníků byly kamiony.
Záchranáři mají ruční vysílačky, hasiči si dovolí řezat svodidla
Výrazně hromadná nehoda z roku 2008 ovlivnila práci záchranářů. „Teprve až při této nehodě jsme zjistili, jaké všechno nám chybí vybavení,“ zavzpomínala ředitelka zdravotnické záchranné služby na Vysočině Vladislava Filová.
V první řadě to záchranáři poznali na komunikaci. Na rozlehlé ploše zasahovalo nejméně patnáct sanitních vozů a dva vrtulníky. Jejich posádky se spolu ale mohly domlouvat pouze pomocí mobilních telefonů a radiostanic v autech.
„Až po nehodě jsme pořizovali ruční radiostanice. Ty se pro nás za těch deset let staly hlavním komunikačním prostředkem,“ podotkla Filová.
Záchranářům při dlouhotrvajícím zásahu v zimě rovněž chybělo termoprádlo. Kvalitnější mají nyní i ochranné prostředky, vesty i lépe vybavené boxy pro hromadná neštěstí.
„Nyní už v případě potřeby běžně přistává na dálnici vrtulník záchranné služby. Pro přistání mu děláme místo a zastavujeme provoz,“ doplnila další z věcí Dana Čírtková.
Hasiči si u nehody ověřili, že prioritou je co nejrychleji dostat z místa lidi, kteří uvázli v kolonách. „V roce 2008 jsme poprvé aplikovali rozřezání svodidel. Auta přejedou do druhého pásu, místo na Prahu míří na Brno. Jedou sice jiným směrem, ale dokážou se z dálnice dostat,“ konstatoval v nedávném rozhovoru nový šéf hasičů na Vysočině Jiří Němec. Stejný postup si hasiči zopakovali letos v lednu.
I hasiči od dob hromadné nehody více využívají vybavení pro hromadná neštěstí. Mají speciální kontejner i třeba autobus, v němž se mohou lidé občerstvit a zahřát.
Stý kilometr D1 jakoby hromadné nehody přitahoval. Byl dějištěm silničního pekla v roce 2008, dalších více než třicet vozů tu havarovalo letos v polovině ledna.
Mapy poskytuje freytag & berndt vydavatel nejrozsáhlejšího obrazového vlastivědného průvodce o naší zemi Český atlas.
