Spisovatelka, žijící v nedaleké Domamili, je totiž příbuznou muzikanta Leopolda Kosmáka, který právě v Lesonicích víc než tři desetiletí od dvacátých let minulého století se svou kapelou působil.
Expozice je umístěna v přízemí lesonického zámku. V prostorách, kde donedávna stála stará hasičská stříkačka, je dobová replika pódia pro dechovou kapelu z první poloviny minulého století a několik desítek hudebních nástrojů.
„Od uskutečnění myšlenky je dlouhá doba, ale tady šlo všechno hladce. Asi před rokem jsem oslovila Lesonice, pan starosta po krátkém zaváhání místnosti přislíbil a za rok otvíráme,“ pochvaluje si spolupráci s vedením obce Gabriela Kopcová.
„Když jsem začala shromažďovat exponáty, rozkřiklo se to po kraji, a nabídek přibývalo. Máme tady různé nástroje, některé jsou staré a už nehrají, jako třeba sešláplá trumpeta z roku 1936. Většinou jsou tady dechové nástroje, ale najdeme i klávesy, harmoniky nebo i balalajku,“ představuje autorka výstavy jednotlivé exponáty.
Ukazuje i různé notové záznamy, nejstarší je varhanní partitura z Babic z roku 1851. „Kromě hudebních nástrojů se podařilo sehnat bohatý notový archív se stovkami skladeb. Lidé se naučili podobné věci nevyhazovat a dávají nám je. Nebráníme se ale sbírat dál, expozice bude živá a obměňovaná,“ dodává paní Kopcová s tím, že by uvítala i nějaké dobové plakáty z minulého století, kterých se moc nedochovalo.
Muzikanti koncertovali po celém Moravskobudějovicku
Expozice mapuje působení různých kapel na Moravskobudějovicku, ale věnuje se především lesonické kapele Leopolda Kosmáka, který dal dohromady původně osm muzikantů v roce 1931. A fungovali jako dechový nebo smyčcový orchestr. Nechyběli při svěcení zvonů, vyhlášených zábavách ve zdejší oboře, svatbách i jiných příležitostech.
Muzikanti jezdili na kolech s nástroji na zádech do širokého okolí - Martínkova, Cidliny, Římova, Moravských Budějovic, ale vypravili se často i do Nové Říše na Jihlavsku nebo Olbramkostela na Znojemsku. A museli mít pořádnou výdrž, protože posvícení a hody obvykle trvaly celé tři dny.
Kapelník Leopold Kosmák začínal s hudbou na vojně v Košicích, kde koncertoval s vojenským orchestrem od roku 1928. Kosmákova kapela pak s několika obměnami působila od roku 1931 až do roku 1966.
V muzeu je i historická krčma
Muzeum v lesonickém zámku je v prostorách s klenutými stropy, které obec kompletně zrekonstruovala. Náklady podle starosty Rostislava Čecha dosáhly přibližně 150 tisíc korun. Otevřeno bude na požádání na obecním úřadě nebo u zdejšího klubu seniorek, výhledově se počítá i s možností objednání prohlídky expozic přes webové stránky.
Kromě části věnované vesnickým kapelám, najdeme v další části muzea expozici z historie Lesonic od první písemné zmínky z roku 1190 po současnost. Třetí část muzea je upravená jako historická krčma. Není to náhodou, protože právě v krčmách se probíraly ty nejčerstvější hospodářské i politické informace.
A právě v krčmě zřejmě začaly doutnat i první myšlenky na nejvýznamnější událost v historii obce, selské rebelii na lesonickém panství, která vyvrcholila 26. července 1775.
Poddaní se vzbouřili, když se k nim dostala nepřesná a předčasná informace o tom, že Marie Terezie zrušila robotu. Dva vzbouřenci byli zajati, rozbouřený dav sedláků je šel vysvobodit a došlo k ostrým střetům s vojáky. Na místě zůstali dva mrtví a desítky zraněných.
Následovaly rychlé soudy a první verdikt nad lesonickými vzbouřenci byl vynesený 12. září 1775, další rozsudky nad martínkovským purkmistrem Janem Tržilem, slavickým rychtářem Jiříkem Čechem a slavickým sedlákem Matoušem Malým byly vyhlášeny o několik dní později, 30. září 1775.
