"Po 20. hodině a po vystoupení herců divadla Vosto5 bude následovat projekce úplně nového filmu natáčeného v jeden zářijový den od půlnoci do půlnoci. Jmenuje se 24, protože se na něm podílelo čtyřiadvacet českých dokumentaristů. Většina z nich se také zúčastní úvodu," předesílá Marek Hovorka, ředitel Festivalu mezinárodních filmů (MFDF).
15. ročník MFDFFestival dokumentárních filmů Ji.hlava potrvá od 25. do 30. října. Rozdělen je na sekce soutěžní (Opus Bonum, Mezi moři, Česká radost, Fascinace) a nesoutěžní. Jednou z mnoha letošních novinek je také Inspirační fórum - v rámci MFDF se setkají filmaři s osobnostmi různých profesí, aby spolu hledali a iniciovali témata, která zůstávala v dokumentární tvorbě doposud nepovšimnuta. Do Jihlavy přijedou například kubánský spisovatel C. A. Aguilera i "indický Komenský" Y. A. Padmanabha Rao a členové ruské umělecké skupiny Vojna, španělský filmař B. M. Patino a další. Pozn.: Akreditace stojí 450 Kč; vstupenka na jednu projekci bez akreditace 70 Kč. Více k filmům najdete v katalogu MFDF. Kompletní program najdete zde. |
Světová premiéra unikátního počinu v historii české kinematografie je pro jihlavských festival obrovskou poctou. Všichni tvůrci poskládali dohromady tuzemskou mozaiku obyčejného všedního dne.
Festival potrvá do konce týdne
"Abych ilustroval výjimečnost tohoto projektu, připojím i jméno Jana Němce, klíčové postavy české kinematografie 60. let, nebo legendárního Jiřího Krejčíka, nechybí Drahomíra Vihanová ani obě první dámy českého dokumentu - Helena Třeštíková a Olga Sommerová, či režisér Miroslav Janek,
"Je třeba zmínit také zástupce nejmladší generace, jakými jsou autoři Českého snu Vít Klusák a Filip Remunda, autorka loni uvedeného Nesvatbova Erika Hníková, Robert Sedláček, jehož film s názvem Rodina je základ státu je právě k vidění v kinech, a rovněž mnozí další," představuje Hovorka některé z osobností.
Festival dokumentárních filmů jinak v Jihlavě potrvá až do konce tohoto týdne. Z nabídky více než dvou set snímků upoutá například už ve středu večer na stejném místě promítaný titul Generace singles.
Režisérka: Dokumentem můžete na něco upozornit
Jeho režisérka Jana Počtová mapuje psychologii nezadaných, lidí bez partnera. Než se téma osamění spustí, uvažuje: "Dokumentární film každý dělá jinak. Někdo je služebníkem a tvoří publicistické či vzdělávací filmy, jiný zase pravý opak - má ho jako nástroj protestu proti něčemu, jako nástroj sdělení. A to je pro mě jeho pravou náplní."
V obou případech naplňuje podle Počtové své poslání, ale v té druhé rovině dostává jistou celospolečenskou nadstavbu.
"V dnešní době je dokument jeden z nejlepších a divácky nejzáživnějších prostředků, jak předat určitou zprávu, názor, upozornit na něco, co si upozornění žádá. Dokumentární film propojuje obraz, hudbu, zvuk, imaginaci - všechny smysly. Proto by měl být k těmto cílům i využíván," říká.
