Důvod? Kominík si účtoval čištění po metrech a další jim kvůli vystavení revize oplechoval trámy tak, že komín celou zimu raději nepoužívali.
„U hřbitova mě před Vánocemi oslovil muž v kominickém. Myslela jsem, že máme komíny v pořádku, protože u nás kominíci nedávno byli. Přesvědčil mě pak, že to byli nájezdní kominíci a že jsou naše komíny v hrozném stavu,“ vzpomíná paní Alena.
Její celé jméno redakce zná, ale na její přání jej nebude zveřejňovat. Kominík, který přijel až z Pelhřimovska, spalinové cesty vyčistil. „V komíně na pevná paliva si za prorážení pevné usedliny a dehtu naúčtoval 1 200 korun a za čištění pevné usedliny a dehtu taky 1 200 korun,“ nahlíží do dokladů paní Alena. Rozporuje přitom, že by komín byl tak zanesený.
„Práci jsem udělal řádně, vynesl jsem celý pytel dehtu,“ hájí se Kamil J. mladší. Podle něj je běžné za silně znečištěný komín účtovat služby po metru. Stejnou částku pak podle dokladu požadoval i za vyčištění vložky vedoucí z plynového kotle, která byla podle kominíka silně zanesená kondenzací a sutí, jak uvedl v dokladu. Dohromady zaplatili manželé 4 800 korun, přitom běžná cena je 300 až 500 korun za jednu spalinovou cestu.
Na oplechování použil zbytky
„V množství úkonů nehraje délka komína takovou roli. Účtovat čištění a kontrolu po metrech je hodně neseriózní,“ namítá cechmistr Společenstva kominíků Jan Leksa, který kvůli reklamaci zpracoval pro manžele ze žďárských Vysočan odborný posudek.
Tím příběh nekončí. Manželé vyčištěním a kontrolou komínů revizi stejně nezískali. Podle zákaznice ji kominík odmítl vystavit kvůli trámu umístěnému kousek od zděného komína.
„Přitom podle minulého kominíka bylo vše v pořádku. Na oplechování nám doporučil svého otce. Ten si pak za práci naúčtoval dalších devět tisíc. Ale nepoužil štos nových plechů, které mi ukazoval v kufru auta, ale nějaké bílé, červené, šedé, hnědé zbytky. Na půdě, kde je spousta hořlavého materiálu, rozbrušovačkou řezal plechy. Dostali jsme strach, aby nám půdu nezapálil a jen jsme čekali, až dům opustí,“ vysvětluje paní Alena, proč raději zaplatila. „Kromě toho zazdil komínová dvířka, která nedovírala, teď nejdou vůbec otevřít.“
Protože nebyli manželé s odvedenou prací spokojeni, objednali si odborný posudek. „Úpravy kolem komínů ničemu nepomohly, spíš naopak. Vložením vodiče (plechu) do tepelné konstrukce se komín určitě neodizoloval. Na to se používá izolant nebo vzduchová mezera. Nebyl důvod zastrkávat plech do mezery mezi trám a plášť komína,“ argumentuje cechmistr Leksa. „Pokud by ten člověk byl odborník a znal předpisy, je počítání tepelného odporu základní věcí,“ dodává.
Redakce se spojila i s druhým z kominíků, jehož práci manželé reklamovali jako nekvalitní a odbytou. „Když mi paní volala, že se jí to nelíbí, řekl jsem, že plechy oddělám a vrátím jí sedm tisíc. Když jsem přijel, nepustila mě vůbec dovnitř. Říkal jsem, aby mi dala doklady, že je stornuji a vystavím jí vratku,“ reagoval Kamil J. starší.
S paní domu už jednat nechtějí
Podle zákaznice však chtěl jen získat zpátky originály vystavených dokladů, čímž by přišli o důkazy. Kominíci provedli práci ještě před Vánocemi, kvůli platnosti odborných posudků, reklamaci a nejistotě plynoucí ze zazděných komínových dvířek topí manželé jen plynem a kamna na pevná paliva přestali používat.
Názory si obě strany vyměňují prostřednictvím dopisů a po telefonu. Bez výsledku. „Odmítáme jednat s paní, už budeme mluvit jen s jejím manželem, který je majitelem domu a je podepsaný na objednávce,“ shodují se oba. „Z naší strany to mohlo být dávno vyřešené, otec nabídl, že to předělá, nestojíme o problémy, děláme kominičinu léta,“ řekl Kamil J. mladší.
Podle živnostenského rejstříku má oprávnění v oboru od července 2011, jeho otec od září 2013. Společenstvo kominíků zaznamenalo první stížnost na jejich rodinu už v roce 2011.
Profesní sdružení však má „páky“ pouze na své členy. „Nic s tím nezmůžeme,“ lituje Leksa. Podle něj příliš neřeší ani případná stížnost na příslušný živnostenský úřad, který živnostenské oprávnění vydal. Úředníci sice mohou provést kontrolu a podle závažnosti zjištěných pochybení udělit správní pokutu nebo dokonce odejmout oprávnění. „Je to spíš formální kontrola - jako třeba jestli je správně označena provozovna,“ namítá Leksa.
Podle vyjádření vedoucí Obecního živnostenského úřadu Městského úřadu v Pelhřimově Jaroslavy Tiché v tomto případě žádný návrh na zrušení živnostenského oprávnění neobdrželi ani vlastní kontrolní činnosti takové skutečnosti nezjistili.
