„Ukrytím dívky jste riskovala svůj život, přestože jste věděla, že je to nebezpečné. Pomohla jste tím zachránit lidský život,“ vyzdvihl při návštěvě stařenky Meron.
Přitom Jaroslava Doležalová, rozená Vlčková, byla sama ve svých 19 letech v ohrožení - nebýt sňatku s Jaroslavem Doležalem, jako ročník 1925 by nejspíš neunikla totálnímu nasazení v Německu.
Pro pětiletou dívku sehnala falešnou policejní přihlášku. Jarmilku ukryla doma. Ven s ní vycházela hlavně navečer, aby nepotkávaly moc lidí.
Svůj čin tajila dlouhé roky i před svými třemi syny. „Dozvěděl jsem se o tom až v dospělosti,“ přitakává její nejstarší syn Jaroslav.
„Já to měla jako svoje tajemství. Nechtěla jsem o tom mluvit, protože jsem nechtěla, aby moje děti měly problém se spolužáky,“ vysvětluje zachránkyně.
Náladu ve společnosti totiž v 50. letech poznamenal proces s Rudolfem Slánským, který byl židovského původu.
Jaroslavě Doležalové, která se po válce s Jarmilkou už nikdy nesetkala, zůstaly vzpomínky a několik fotografií v pečlivě vedeném albu.
Rozhodně to ale nemusí být tečka za pohnutým válečným příběhem. „V září se mě chystá navštívit Astrid, to je dcera Jarmilky, která žije v Mnichově,“ prozradila. Zachráněná žena před dvěma roky v Německu zemřela.
Letos v květnu obdržela Jaroslava Doležalová Cenu města Žďár nad Sázavou. Ve hře je také ocenění nejvyšším izraelským vyznamenáním - titulem Spravedlivý mezi národy.
Energická dáma však nad všemi poctami jen mávne rukou. „Copak já jsem udělala ve srovnání s těmi dalšími?“
